Tento článek se bude zabývat tématem Kulisa (technika), klíčovým konceptem v současném kontextu, který pokrývá různé aspekty každodenního života. Kulisa (technika) se stal tématem rostoucího zájmu kvůli jeho významu v různých oblastech, od vědy a techniky po kulturu a společnost. Během tohoto průzkumu bude analyzováno mnoho aspektů Kulisa (technika), od jeho původu a vývoje až po jeho důsledky a aplikace v moderním světě. Jeho dopad v různých kontextech, stejně jako perspektivy a debaty kolem tohoto tématu, budou podrobně prozkoumány. Prostřednictvím vyčerpávající analýzy se budeme snažit osvětlit důležitost a složitost Kulisa (technika) dnes.
Kulisový mechanismus slouží k převádění otáčivého pohybu na pohyb posuvný (nebo naopak). Slouží tedy ke stejnému účelu jako klikový mechanismus. Ve srovnání s klikovým mechanismem jsou nevýhodami kulisového mechanismu vyšší ztráty třením, vyšší opotřebení a tedy schopnost přenášet menší zatížení. Výhododou kulisového mechanismu oproti klikovému je jednoušší konstrukce a pro některé aplikace vhodnější průběh kinematických veličin (dráhy, rychlosti a zrychlení).[1]
Kulisový mechanismus se pro svou jednoduchost používal ve starších strojích (např. obrážečka). V současnosti se využívá u některých druhu ventilů/úzavěrů.
Kulisový mechanismus se skládá z kliky, kamene, kulisy a případně smýkadla. Klika (obvykle hnaná), koná otáčivý pohyb. Na klice je upevněn kámen s kruhovým nebo čtvercovým přůřezem. Kámen zapadá do kulisy. Kulisa je vodící hranolovitá součást mechanismu s výřezem, ve kterém se pohybuje kámen. Ke kulise je připevněno smýkadlo, které koná výsledný posuvný pohyb.
Podle upevnění a vedení kulisy se rozlišují dvě varianty kulisového mechanismu:
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kulisový mechanizmus na slovenské Wikipedii.