V dnešním světě se Kukmák sklepní stal tématem velkého významu a diskuzí v různých oblastech. Jeho dopad dosáhl osobní i globální úrovně a vyvolal hluboký zájem a zvědavost u těch, kteří se snaží pochopit jeho povahu a důsledky. Od svých počátků až po současnost hraje Kukmák sklepní zásadní roli ve společnosti a významně ovlivňuje způsob, jakým lidé interagují, komunikují a čelí výzvám každodenního života. V tomto článku dále prozkoumáme dopad Kukmák sklepní, analyzujeme jeho vývoj v průběhu času a prozkoumáme jeho relevanci dnes.
![]() | |
---|---|
![]() Kukmák sklepní | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | houby (Fungi) |
Oddělení | stopkovýtrusé (Basidiomycota) |
Pododdělení | Agaricomycotina |
Třída | Agaricomycetes |
Řád | lupenotvaré (Agaricales) |
Čeleď | štítovkovité (Pluteaceae) |
Rod | kukmák (Volvariella) |
Binomické jméno | |
Volvariella volvacea (Bul.) Singer (1951) | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Kukmák sklepní (Volvariella volvacea) je jedlá saprofytická houba, pěstovaná ve východní a jihovýchodní Asii a užívaná také v čínské medicíně.
Střední bílá houba s kuželovitým kloboukem o průměru 30-100 mm a vláknitým třeněm 30-90 mm dlouhým, který má hlízu. Lupeny jsou volně připojené, husté, růžovo-žluté barvy. Dužnina krémová s velmi silnou houbovou vůní, výtrusný prach lososově růžový.
Kukmák sklepní roste jednotlivě nebo ve skupinách, a to ve sklepích, na kompostech, ve sklenících nebo na tlející organické hmotě.
Kukmák sklepní je jedlá houba pocházející z východní Asie, proto také našla uplatnění v čínské medicíně.
Velmi podobný je jedlý kukmák černopochvý (V. nigrovolvacea), který se od kukmáku sklepního liší většími plodnicemi. Další podobný druh je kukmák taylorův (V. taylori), který lze rozeznat podle drobnějších plodnic a spor. Mladé kukmáky lze zaměnit za prudce jedovatou muchomůrku zelenou, která ovšem roste na jiných stanovištích a má výtrusný prach bílý. Mnoho jihoasijských přistěhovalců se však kvůli neznalosti muchomůrkou zelenou otrávilo v Austrálii či v Severní Americe.
Před lety se začal pěstovat v jihovýchodní Asii, kde je znám tisíce let[zdroj?!] a je mu zde přezdíváno „slámová houba“. Pěstuje se na rýžové slámě a sbírá za mlada, dokud houba ještě neprotrhla roušku.