Kryštof Čabelický ze Soutic

V tomto článku prozkoumáme fascinující život Kryštof Čabelický ze Soutic, postavy, která zanechala nesmazatelnou stopu v historii lidstva. Od jeho skromných začátků až po jeho vzestup ke slávě se ponoříme do nejintimnějších detailů jeho kariéry. Spolu s tím budeme analyzovat jeho dopad na společnost a jeho trvalý odkaz. Kryštof Čabelický ze Soutic byl pro mnohé zdrojem inspirace a doufáme, že prostřednictvím tohoto článku objasníme jeho život a významné příspěvky.

Kryštof Čabelický ze Soutic
Erb Čábelických ze Soutic
Erb Čábelických ze Soutic
Narození1600
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Úmrtí2. dubna 1632 (ve věku 31–32 let) nebo 4. května 1632 (ve věku 31–32 let)
České Budějovice
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
PříbuzníVáclav Čabelický ze Soutic, Šebestián Čabelický ze Soutic (bratři)
Karel Václav Čabelický ze Soutic (synovec)
Vojenská kariéra
Doba služby?–1632
SložkaŠvédská armáda
VálkyTřicetiletá válka
Bitvy

Kryštof Čabelický ze Soutic a na Žimuticích (okolo 1600 asi Žimutice – 2. dubna nebo 4. května 1632 České Budějovice) byl český šlechtic z jihočeského rodu Čabelických ze Soutic a důstojník švédské armády působící v období třicetileté války. Za své angažmá proti císaři byl zajat a veřejně popraven v Českých Budějovicích.

Život

Mládí

Byl synem rytíře Karla staršího Čabelického ze Soutic a jeho manželky, narodil se zřejmě na rodovém sídle, zámku v jihočeských Žimuticích. Jeho bratry byli mj. Václav, Šebestián[1] a Vratislav Čábeličtí. Karel starší se zapojil do stavovského povstání proti císaři Ferdinandu II., za což byl odsouzen ke ztrátě téměř veškerého majetku, včetně Žimutic.

Vojenská kariéra

Kryštof zůstal věrný ideálům stavovského povstání, po jehož porážce se rozhodl k emigraci do zahraničí. Zde posléze vstoupil do řad švédské armády a bojoval proti katolickým silám v rámci probíhající třicetileté války. Naproti tomu bratři Václav a Vratislav věrně sloužili císařské moci, za což byli císařem povýšeni do panského stavu s titulem svobodný pán.

Po vpádu Švédů a Sasů do Čech roku 1631 stal spolu s Davidem Chlumčanským z Přestavlk[2] jedním ze dvou velitelů českých dobrovolnických oddílů ve švédské armádě, která se saskými vojsky obsadila české země.[3]

Úmrtí

Po vytlačení protestantských vojsk byl 15. dubna 1632[4] s oddílem ozbrojených sedláků zajat u Mníšku pod Brdy. Následně byl uvězněn v Českých Budejovicích, zde souzen a poté 4. května na hlavním městském náměstí, nedaleko Samsonovy kašny,[5] sťat za organizaci selského povstání proti císaři.[6] Jiné zdroje uvádí datum popravy na 2. dubna.

Rodina

Bratr Václav se účastnil obrany Prahy před švédskými vojsky generála Arvida Wittenberga, která již vyplenila Hradčany a Malou Stranu.[7] V závěru obléhání byl postřelen a na následky zranění pak 31. října nebo 1. listopadu 1648 v Praze zemřel. Stal se tak jednou z obětí třicetileté války, který zahynul již po jejím oficiálním skončení.

Odkazy

Reference

  1. ↑ Obležení Prahy 1648 (4) - Bitva. Valka.cz . . Dostupné online. 
  2. ↑ KÝR, Karel. Saský vpád do Čech (1631 – 1632). : E-knihy jedou 124 s. Dostupné online. ISBN 978-80-87856-80-2. Google-Books-ID: HugFAwAAQBAJ. 
  3. ↑ ZAP, Karel Vladislav. Česko-moravská kronika. : Kober 704 s. Dostupné online. Google-Books-ID: yyk7AQAAMAAJ. 
  4. ↑ Příspěvek k dějinám židů v Bechyni – OsvetariJihu.cz . . Dostupné online. 
  5. ↑ LEWEST.CZ, (c) 2022. 7 míst budějckého pitavalu. www.budlive.cz . . Dostupné online. 
  6. ↑ KVĚTOVÁ, Miroslava. KRONIKA ČESKOBUDĚJOVICKÉHO MĚŠŤANA ADRIANA ADALBERTA BATTISTY (1463-1656). : JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH, Filozofická fakulta, 2011. Dostupné online. Bakalářská práce. 
  7. ↑ LÍVA, V.: Bouře nad Prahou aneb Švédové před Prahou a v Praze v r. 1648. 1948. 99 s.

Literatura

  • BÍLEK, Tomáš Václav. Dějiny konfiskací v Čechách po r. 1618.. s. 58-59. Dostupné online
  • SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze království Českého. Díl třetí. Praha, 1884. s. 197. Dostupné online
  • RUTH, František. Kronika královské Prahy a obcí sousedních. Pavel Körber. s. 1015. Dostupné online
  • VÁVRA, Josef. Historické paměti bývalého panství mníšeckého a kláštera sv. Maří Magdaleny Na Skalce s dvěma rodokmeny. Praha: V. Kotrba, 1899. s. 31. Dostupné online

Externí odkazy