Vývojář | KNAV, NKČR, MZK |
---|---|
První vydání | 2003 |
Aktuální verze | 7.0.34 (z 3.4.2024) |
Operační systém | Linux |
Typ softwaru | digitální knihovna |
Licence | GNU GPL |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Kramerius je open-source softwarové řešení pro zpřístupnění digitálních dokumentů využívané v knihovnách. Systém je pojmenován na počest Václava Matěje Krameria (1753–1808), spisovatele, překladatele a zakladatele novodobé české žurnalistiky a prvního ryze českého nakladatelství.
Systém Kramerius svým názvem navazuje na dřívější aktivity knihoven v oblasti záchrany bohemikálních dokumentů ohrožených degradací kyselého papíru, zejména periodik vydaných od poloviny 19. století do 90. let 20. století. V rámci projektu Kramerius, koordinovaného Národní knihovnou ČR, probíhalo ochranné reformátování dokumentů ohrožených kyselostí papíru nejprve mikrofilmováním, od konce 90. let začala souběžně také digitalizace z mikrofilmů a přímá digitalizace z fyzických předloh.
Od roku 2000 je Národní program mikrofilmování a digitálního zpřístupňování dokumentů ohrožených degradací kyselého papíru – Kramerius finančně podporován Ministerstvem kultury v rámci dotačního programu VISK (Veřejné informační služby knihoven). Program slouží ke koordinaci a financování digitalizace knihovních fondů v evidovaných knihovnách. V roce 2003 byla v rámci programu vyvinuta stejnojmenná open-source digitální knihovna, která přinesla nástroj pro uživatelsky přívětivé zpřístupnění narůstajícího objemu digitálních dat, do té doby poskytovaných knihovnami zejména lokálně prostřednictvím CD-ROM.
K rozhodnutí o vývoji nového systému přispěly problémy se stávajícím softwarem používaným Národní knihovnou ČR, který uživatelům prostřednictvím internetu poskytoval data přímo z archivního úložiště a vystavoval tak cenná archivní data riziku hackerských útoků. Hlavním impulsem pak byly povodně v roce 2002, během nichž bylo poničeno velké množství historických publikací a ve svém důsledku tak přispěly k významné akceleraci digitalizačních aktivit v paměťových institucích.
Na vývoji systému Kramerius se na počátku podílela především Národní knihovna ČR ve spolupráci s firmou Qbizm. Knihovna Akademie věd ČR se podílela na definici funkčních požadavků a dále se postupně zapojovala do financování projektu a významně také do jeho vývoje, jehož se v roce 2008 stala hlavním koordinátorem. Později se do vývoje připojily další instituce, například Moravská zemská knihovna v Brně a Vědecká knihovna v Olomouci.
První verze systému, označovaná jako Kramerius 3, byla vyvíjena v letech 2003 až 2007. V roce 2008 bylo rozhodnuto o přípravě nové verze digitální knihovny, využívající nově pro ukládání dat repozitář Fedora. V roce 2009 byla jako dodavatel technického řešení vysoutěžena firma INCAD, první verze systému Kramerius 4 byla představena v roce 2010. Nová verze aplikace přinesla nové uživatelské rozhraní, při jehož vývoji byl kladen důraz zejména na pokročilé možnosti vyhledávání. Oproti dříve preferovanému formátu DjVu, k jehož prohlížení je potřeba využít speciální plugin, pracuje Kramerius od verze 4 v uživatelském rozhraní již s uživatelsky dostupnějším formátem JPG.
Další verze digitální knihovny, Kramerius 5, byla představena v roce 2015. Přinesla opět (volitelnou) změnu uživatelského rozhraní a zároveň API pro možnost využití alternativních uživatelských rozhraní, využívané např. mobilní aplikací Kramerius. V roce 2018 byla vydána nová oficiální verze webového klienta, označovaná jako Kramerius 6. Aktuálně nejnovější Kramerius 7 byl vydán na konci roku 2021. Zatím poslední verze aplikace přináší pro běžné uživatele méně viditelné změny zejména na straně technologie úložiště, optimalizace indexace a efektivnějšího vyhledávání nebo rozšíření možností tvorby virtuálních sbírek dokumentů.
V současné době je v České republice provozováno okolo 50 instalací Krameria v různých verzích. Vedle českých knihoven a dalších typů paměťových institucí je systém využíván také v zahraničí, např. na Slovensku pro projekt Digitálna knižnica a digitálny archív (DIKDA), německým projektem Digitální fórum pro střední a východní Evropu (DiFMOE) nebo mezinárodním evropským projektem EODOPEN.
Pro potřeby koordinace digitalizace mezi českými knihovnami provozuje Národní knihovna ČR webovou aplikaci Registr digitalizace, vyvinutý ve spolupráci s Knihovnou Akademie věd ČR. V aplikaci jsou institucemi evidovány publikace, u nichž digitalizace byla provedena, probíhá nebo se plánuje. Pro uživatele hledajícího digitalizovaný dokument může Registr sloužit jako rozcestník do konkrétní digitální knihovny, která dokument digitalizovala.
Velký počet instalací Krameria a nutnost všechny prohledávat, vedlo k potřebě vytvořit národní agregátor digitálních knihoven Česká digitální knihovna. Ten by měl zajistit vyhledávání v dokumentech obsažených v digitálních knihovnách provozovaných jednotlivými knihovnami v České republice. Cílem je zajištění přístupu k digitálním dokumentům v knihovnách z jednoho místa. V současné době jsou v České digitální knihovně k dispozici data z Národní knihovny ČR, Moravské zemské knihovny v Brně, Knihovny Akademie věd ČR, Studijní a vědecké knihovny v Hradci Králové, Knihovny Antonína Švehly, Národního filmového archivu a Krajské knihovny v Pardubicích. Paralelně se vyvíjí i jednotné uživatelské rozhraní Krameria provozované pod názvem Digitální knihovna Moravskou zemskou knihovnou v Brně s přechodem do 35 instancí Krameria, mezi nimiž je možno jednotlivě přepínat. Oproti České digitální knihovně nenabízí Digitální knihovna jednotný index a tedy ani možnost prohledávání napříč zapojenými digitálními knihovnami.
Dokumenty prezentované prostřednictvím systému Kramerius mohou být zpřístupňovány v souladu s autorským zákonem v několika různých režimech.
Zcela volně je možné zpřístupňovat zejména dokumenty, u nichž uplynula lhůta 70 let od úmrtí posledního ze spoluautorů (včetně např. překladatele nebo ilustrátora) a zároveň uplynulo 50 let od vydání, dále úřední díla, nebo díla, k nimž držitel práv příslušné knihovně udělil licenci pro plné zpřístupnění. V případě, že není úmrtí relevantních nositelů práv k dílu známo, uplatňuje se zpravidla v digitálních knihovnách tzv. vyvratitelná domněnka, že u děl vydaných před 110 a více lety majetková práva uplynula. Volné dokumenty je možné v digitálních knihovnách stahovat ve formě jednotlivých stran zpravidla v plném rozlišení, k dispozici je také možnost generování PDF v požadovaném rozsahu stran.
Zpřístupnění obálek a obsahů dle § 37 odst. 4 autorského zákonaV rámci tzv. knihovní licence mohou knihovny, archivy, muzea, školská zařízení a další obdobné instituce využívat a za účelem nabízení obsahu svých sbírek zpřístupňovat veřejnosti digitalizované obálky a tematické obsahy děl. Podmínkou je zamezení zhotovení rozmnoženiny díla, tedy jeho stahování. V některých digitálních knihovnách je proto možné tyto typy stran prohlížet (nikoliv stahovat) bez nutnosti přihlášení.
V části, zejména větších, instancí digitálních knihoven Kramerius je dostupná možnost získat po přihlášení (účtem knihovny nebo univerzity) přístup k tzv. dílům nedostupným na trhu. Jedná se o autorsky chráněná slovesná díla, ktera byla vydána na území ČR, jsou nedostupná v běžné obchodní síti, byla vydána před více než 20 lety (monografie), resp. 10 lety (periodika) a jsou zařazena na tzv. Seznam děl nedostupných na trhu provozovaný Národní knihovnou ČR. Díla splňující tyto podmínky je na základě licenční smlouvy mezi Národní knihovnou ČR a kolektivními správci DILIA a OOA-S, možné s určitými omezeními zpřístupňovat uživatelům na území ČR online. K hlavním omezením patří podmínka přihlášení účtem některé ze zapojených knihoven a znemožnění pořizování digitální a tiskové kopie dokumentů.
Zpřístupnění autorsky chráněných dokumentů, které nesplňují podmínku pro zpřístupnění v režimu děl nedostupných na trhu je možné pouze v budovách knihoven, které mají dokument ve své digitální knihovně a vlastní nebo prokazatelně vlastnily původní předlohy digitalizace. Digitální kopie děl s autorskoprávní ochranou je možné v rozhraní digitální knihovny vyhledat a zobrazit v podobě náhledu, není však možné získat čitelnou podobu dokumentu. Zájemce o text si může konkrétní vyhledané dokumenty vypůjčit v knihovně (dostupnost vyhledat např. v Souborném katalogu ČR), nebo požádat o službu dodání dokumentu (např. Virtuální polytechnická knihovna).
Celkem je v České republice, na Slovensku a v Německu v současné době v provozu okolo 50 digitálních knihoven Kramerius různé velikosti. Instance Krameria, provozované českými knihovnami, jsou postupně sklízeny a zapojovány do jednotného rozhraní České digitální knihovny (ČDK), která umožňuje prohledat jejich obsah z jednoho přístupového bodu. Současně vedle zapojování do ČDK postupně roste také počet knihoven, které umožňují vzdálený přístup k tzv. dílům nedostupným na trhu (DNNT) pro uživatele přihlášené knihovním nebo univerzitním účtem.