Krakatit

Dnes je Krakatit téma, které získalo velký význam v různých oblastech společnosti. Od politiky po ekonomiku, kulturu a technologie se Krakatit stal bodem zájmu a diskuzí po celém světě. Jeho dopad sahá od osobních po globální aspekty, vytváří protichůdné názory a neustálé debaty. Vědět více o Krakatit je nezbytné pro lepší pochopení současného kontextu a možných budoucích trendů. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty související s Krakatit, abychom nabídli komplexní a obohacující vizi tohoto tématu, které je dnes tak aktuální.

Krakatit
Josef Čapek: Obálka prvního vydání románu Krakatit z roku 1924
Josef Čapek: Obálka prvního vydání románu Krakatit z roku 1924
AutorKarel Čapek
ZeměČeskoslovensko
Jazykčeština
Námětsci-fi
Žánrvědecko-fantastický román
Datum vydání1924
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Tento článek je o Čapkově knize. Další významy jsou uvedeny na stránce Krakatit (rozcestník).

Krakatit je vědecko-fantastický román Karla Čapka. Čapek jej začal psát v říjnu 1922, v prosinci téhož roku po sepsání jedenácti kapitol práci z osobních důvodů přerušil a pokračoval až v červenci následujícího roku za svého pobytu v Jindřichově Hradci ve výletní restauraci Rudolfův dvůr,[1] začátkem září pak byl román hotov.[2] Vycházel nejprve na pokračování sešitově a v Lidových novinách, v roce 1924 byl vydán knižně. Autor sám o románu napsal v dopise H. G. Wellsovi:

„ Je to román o výbušninách a snění, o lidských vášních a o bohu, ale bůh se objevuje na konci toho všeho – což je jeho přirozené místo.[2] “

Arne Novák pak v recenzi v Lidových novinách píše:

„ Samo jádro románu založeno jest na zásadním sváru dvou krajně znepřátelených mocností, jež se básník pokouší smířit a podřídit vyššímu principu: titanského intelektualismu, který svou hrdou myšlenku s opojením experimentátora sleduje až do nejzazších důsledků jako výraz vlastní, zpupně individualistické svrchovanosti na straně jedné a citové pokory před tajemstvím lidského srdce a před potřebami člověkovy pospolitosti na straně druhé.[3] “

Příběh

Hlavním hrdinou je chemik inženýr Prokop, jemuž se podaří vyrobit nevídaně silnou výbušninu. Nazve ji krakatit,[pozn. 1] jehož zvláštní vlastností je, že vybuchuje i zdánlivě bez příčiny. Po nehodě v laboratoři se potácí vyčerpaný Prokop Prahou, když potká známého ze studií Tomeše, který se o něj postará.

Po probrání z horečky si Prokop uvědomí, že ve svém blouznění Tomešovi vyzradil informace o krakatitu, a tak se vydává po jeho stopách, aby jej zastavil. Cestuje na venkov za Tomešovým otcem, lékařem, v jehož péči, tedy spíše v péči doktorovy dcery Anči, musí zůstat kvůli novému záchvatu nemoci. Zapomíná na své poslání, ale není mu dopřáno klidného zotavování, krakatit se opět připomíná a rozjíždí se spleť intrik za účelem získání výrobního postupu.

Prokop neúspěšně hledá Tomeše ve vojenském komplexu v Balttinu, kde je zadržen na zámku, aby pracoval na výrobě krakatitu. Zde je konfrontován s řadou postav a prožívá bouřlivý zakázaný milostný vztah s princeznou Wille.[pozn. 2] Když nakonec dostane nabídku získat princeznu výměnou za krakatit, unikne s její pomocí ze zajetí.

Tajemný mecenáš anarchistů d’Hémon (čti )[pozn. 3] mu nabídne vládu nad světem s pomocí radiostanice, jež výbuchy krakatitu ovládá. Prokop neví, co si s nabytou mocí počít. Mezitím na výrobě krakatitu dál pracuje i Tomeš v prachárně Grottup. Navzdory Prokopovu varování se mu krakatit podaří vyrobit, načež vyletí do vzduchu továrna i celé město.

Bezcílně vrávorající Prokop potkává staříčka, se kterým si vyjasňuje smysl lidského snažení a zapomíná na vzorec krakatitu.

Možná interpretace

Čapek zde staví sobecké zájmy lidí, znázorněné snahou o ovládnutí světa prostřednictvím krakatitu, do kontrastu s osobní odpovědností jedince-vynálezce za svůj objev. Naznačuje, jak nespoutaná vášeň jedince pro cokoliv bez ohledů na následky (v díle je prezentována jak v rovině vědeckého snažení hlavního hrdiny tak v rovině jeho milostných vztahů), má u dospělého člověka ustoupit rozvaze.

Svým podobenstvím o touze ovládnout sílu ukrytou ve hmotě velmi přesně vystihl pozdější vývoj atomové bomby, zmýlil se jen v tom, že nová zbraň byla nakonec produktem fyziky, nikoliv chemie.

Předobrazem románu byla patrně tzv. Bolevecká katastrofa, při které 25. května 1917 vybuchlo skladiště trhavin v muniční továrně Škodových závodů v Bolevci u Plzně. Zahynulo při něm okolo 150 lidí a život v okolí byl na několik dnů ochromen. Sedmadvacetiletý Čapek toto vše pozoroval z 40 km vzdáleného zámku Chyše. Byl zde zaměstnán jako vychovatel třináctiletého Prokopa Lažanského, syna Vladimíra Ferdinanda Lažanského, českého šlechtice a politika.[4] Po tomto svém svěřenci Čapek patrně pojmenoval hlavního hrdinu tohoto románu.[5]

Již v době vzniku ocenil Arne Novák erotické motivy románu, pro Karla Čapka netypické.[3]

Další zpracování

Související informace naleznete také v článku Krakatit (film).

Příběh byl v roce 1948 podle scénáře Otakara a Jaroslava Vávry zfilmován Otakarem Vávrou s Karlem Högerem v hlavní roli ve stejnojmenném filmu. V roce 1980 tento námět znovu zpracoval tentýž režisér pod názvem Temné slunce.

V září 2013 byla uvedena divadelní adaptace románu na prknech Švandova divadla,[6] v lednu 2025 pak na scéně vršovického divadla MANA.[7]

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ Čapek jej nazval podle indonéské sopky Krakatoa, která s děsivými následky vybuchla v roce 1883.
  2. ↑ německy „vůle“, předobrazem této postavy byla Čapkova láska Věra Hrůzová
  3. ↑ od kapitoly XLVI. se vyskytující pod jménem Daimon

Reference

  1. ↑ SEDLÁČEK, Jiří. HISTORIE: Místo, kde vznikal Krakatit. Neviditelný pes . 2007-01-29 . Dostupné online. 
  2. ↑ a b VACEK, Zdeněk. Do nitra atomu i Čapkovy duše. In: ČEJKOVÁ, Jitka. Krakatit 100: Úvahy nejen o atomovém věku. Dobřichovice: Academix, 2024. ISBN 978-80-11-05626-1.
  3. ↑ a b Arne Novák: Nový román Karla Čapka. Lidové noviny. 5. 7. 1924, s. 9. Dostupné online. 
  4. ↑ Zámek a pivovar Chyše - Krakatit . . Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-06-12. 
  5. ↑ ČEJKOVÁ, Jitka. Kra-ka-tit sssto. In: ČEJKOVÁ, Jitka. Krakatit 100: Úvahy nejen o atomovém věku. Dobřichovice: Academix, 2024. ISBN 978-80-11-05626-1.
  6. ↑ Krakatit . Švandovo divadlo . Dostupné online. (cz) 
  7. ↑ Alo. Divadlo MANA uvádí Čapkův Krakatit. prazskypatriot.cz . Pražský patriot, s. r. o., 2025-01-09 . Dostupné online. 

Literatura

  • ČAPEK, Karel. Krakatit. Praha: Aventinum, 1924. 253 s. Dostupné online. První vydání románu Krakatit v digitalizované podobě. 
  • ŠULCOVÁ, Marie. Kruh mého času. : Vademecum, 1997. 165 s. ISBN 80-86041-08-5. 
  • ČAPEK, Karel; PUTNA, Martin C. Skoro modlitby. Příprava vydání PUTNA, Martin C. Praha: Biblion, 2020. 197 s. (Malá edice klasiků). ISBN 978-80-87282-58-8. 
  • ČEJKOVÁ, Jitka (ed.). Krakatit 100: Úvahy nejen o atomovém věku. Dobřichovice: Academix, 2024. 278 s. ISBN 978-80-11-05626-1. 

Související články

Externí odkazy