V dnešním světě se Krajské město (Česko) stal tématem zásadního zájmu velké části společnosti. Ať už kvůli svému dopadu na ekonomiku, politiku, kulturu nebo každodenní život lidí, Krajské město (Česko) je prvek, který nezůstane bez povšimnutí. V průběhu historie byl Krajské město (Česko) zdrojem debat, studií a úvah a dnes je i nadále relevantním a aktuálním tématem. To je důvod, proč je nezbytné prohloubit naše znalosti o Krajské město (Česko), pochopit jeho různé aspekty a dimenze a zamyslet se nad jeho významem v našich životech. V tomto článku se ponoříme do vzrušujícího světa Krajské město (Česko), prozkoumáme jeho různé aspekty a jeho dopad na současný svět.
Krajské město je v České republice vžité a obecně užívané označení pro město, které je podle zákona[1] sídlem kraje. Obvykle v něm sídlí rozhodující orgány kraje, krajských státních orgánů a krajských složek státních orgánů. V dřívějším zákoně číslo 280/1948 Sb., o krajském zřízení, byl v § 2 odst. 2 termín „krajská města“ uveden výslovně v závorce jako synonymum k termínu „sídla krajů“; občas se vyskytuje i v novějších právních předpisech[2] a je běžně užíván i v oficiálních dokumentech vztahujících se k veřejné správě.[3]
Ale například krajské soudy dosud sídlí pouze v původních krajských městech a ve zbylých mají většinou jen své pobočky.
V roce 2021 žilo ve všech 13 krajských městech celkem přes 2 927 000 obyvatel, tedy asi 27,3 % obyvatel České republiky. Proti roku 2017 je to nárůst o více než 55 000 obyvatel. Ve srovnání s rokem 2020 se počet obyvatel zvýšil ve čtyřech krajských městech – v Praze, Brně, Plzni a Pardubicích. Nejmenším krajským městem jsou Karlovy Vary, kde v roce 2021 žilo přes 48 300 obyvatel a jsou tak 21. největší české město.