Králova Lhota (okres Rychnov nad Kněžnou)

V tomto článku prozkoumáme Králova Lhota (okres Rychnov nad Kněžnou), téma, které upoutalo pozornost milionů lidí po celém světě. Králova Lhota (okres Rychnov nad Kněžnou) je téma, které vyvolalo velký zájem díky své relevanci v každodenním životě, svému vlivu na společnost a významu v různých oblastech. V tomto článku budeme podrobně zkoumat Králova Lhota (okres Rychnov nad Kněžnou), zkoumat jeho původ, jeho vývoj v čase a jeho vliv na různé aspekty života. Od jeho dopadu na pop kulturu až po jeho roli v historii, Králova Lhota (okres Rychnov nad Kněžnou) je téma, které si zaslouží být důkladně prostudováno. Prostřednictvím multidisciplinárního přístupu budeme analyzovat různé aspekty Králova Lhota (okres Rychnov nad Kněžnou) a jeho dopad na moderní svět. Připravte se na ponoření do fascinujícího světa Králova Lhota (okres Rychnov nad Kněžnou) a objevte vše, co toto téma nabízí!

Králova Lhota
letecký snímek
letecký snímek
Znak obce Králova LhotaVlajka obce Králova Lhota
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecOpočno
Obec s rozšířenou působnostíDobruška
(správní obvod)
OkresRychnov nad Kněžnou
KrajKrálovéhradecký
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel266 (2024)[1]
Rozloha5,25 km²[2]
Katastrální územíKrálova Lhota u Českého Meziříčí
Nadmořská výška265 m n. m.
PSČ517 71
Počet domů113 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduKrálova Lhota 30
517 71 České Meziříčí
[email protected]
StarostkaJolana Vaníčková
Oficiální web: www.kralovalhota.cz
Králova Lhota
Králova Lhota
Další údaje
Kód obce576409
Kód části obce72613
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Králova Lhota (německy Königshufen) je obec, která se nachází v okrese Rychnov nad KněžnouKrálovéhradeckém kraji. Žije zde 266[1] obyvatel.

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1356.

V obci žil Josef Macháček, vydavatel zemědělských adresářů českých zemí z let 19071914.

Exulanti

Dle Soupisu poddaných podle víry žilo v roce 1651 v Králově Lhotě 128 obyvatel a žádný z nich se ke katolické víře nepřihlásil.[4] V berní rule z roku 1654 je uveden soupis majetku exulantů, archiválie jsou uloženy ve Státním oblastním archivu v Hradci Králové. V dobách protireformace, po opočenské rebelii v roce 1732, byli mnozí obyvatelé Královy Lhoty uvězněni. Místodržitelský patent, vydaný dne 29. ledna 1726, zpřísnil tresty pro usvědčené „kacíře“ a to od jednoho roku nucených prací až po trest smrti. V Králově Lhotě působil i Antonín Koniáš. Proto během slezských válek emigrovaly celé rodiny, a to pod ochranou vojska pruského krále.

Hromadnou emigraci nekatolíků z této oblasti zajistil Jan Liberda, zprostředkoval generál Christoph Wilhelm von Kalckstein, podporu přislíbil pruský král Fridrich II. Veliký. Ve stručnosti: V roce 1742 emigrovali z Královy Lhoty do Münsterbergu Martin a Jan Jirsák (Jersák, Girsak) zanechali v Králově Lhotě mnoho majetku, patřili k zakladatelům Friedrichova Tábora v pruském Slezsku, v roce 1802 spoluzakládati město Zelov, jejich jména jsou ve všech exulantských koloniích včetně Volyně.[5] Někteří potomci tohoto košatého rodu jsou významnými představiteli evangelické reformované církve či baptistické duchovní tradice. V roce 1742 Královu Lhotu opustilo 41 osadníků s rodinami. Kouba Jan a Kouba Matěj byli spoluzakladateli exulantské obce Husinec v pruském Slezsku. Jiří Krejcárek, stolař z Královy Lhoty, u nějž byly nalezeny zakázané knihy, se v roce 1766 vzdal svého podílu půdy v Horních Poděbradech a usadil se v Münsterbergu. Václav Vilímek spoluzakládal již výše zmíněný Husinec (v roce 1732 byl vězněn za to, že se u něj konala náboženská shromáždění)[6]

Kostel sv. Zikmunda

Pamětihodnosti

Významní rodáci

Reference

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. .
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. .
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. .
  4. BAKALÁŘSKÁ PRÁCE MARIE HŮLKOVÉ. Rozbor náboženských poměrů opočenského panství . 2008. Dostupné online. 
  5. Rodokmenová zpráva vytvořená programem GenoPro. exulanti.genebaze.cz . . Dostupné online. 
  6. ŠTĚŘÍKOVÁ, EDITA. Pozváni do Slezska : vznik prvních českých emigrantských kolonií v 18. století v pruském Slezsku. 1. vyd. vyd. Praha: KALICH 599 s. ISBN 80-7017-553-2. 

Externí odkazy