V tomto článku prozkoumáme Králova Lhota (okres Rychnov nad Kněžnou), téma, které upoutalo pozornost milionů lidí po celém světě. Králova Lhota (okres Rychnov nad Kněžnou) je téma, které vyvolalo velký zájem díky své relevanci v každodenním životě, svému vlivu na společnost a významu v různých oblastech. V tomto článku budeme podrobně zkoumat Králova Lhota (okres Rychnov nad Kněžnou), zkoumat jeho původ, jeho vývoj v čase a jeho vliv na různé aspekty života. Od jeho dopadu na pop kulturu až po jeho roli v historii, Králova Lhota (okres Rychnov nad Kněžnou) je téma, které si zaslouží být důkladně prostudováno. Prostřednictvím multidisciplinárního přístupu budeme analyzovat různé aspekty Králova Lhota (okres Rychnov nad Kněžnou) a jeho dopad na moderní svět. Připravte se na ponoření do fascinujícího světa Králova Lhota (okres Rychnov nad Kněžnou) a objevte vše, co toto téma nabízí!
Králova Lhota | |
---|---|
![]() letecký snímek | |
![]() ![]() | |
znakvlajka | |
Lokalita | |
Status | obec |
Pověřená obec | Opočno |
Obec s rozšířenou působností | Dobruška (správní obvod) |
Okres | Rychnov nad Kněžnou |
Kraj | Královéhradecký |
Historická země | Čechy |
Stát | ![]() |
Zeměpisné souřadnice | 50°17′40″ s. š., 15°59′57″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 266 (2024)[1] |
Rozloha | 5,25 km²[2] |
Katastrální území | Králova Lhota u Českého Meziříčí |
Nadmořská výška | 265 m n. m. |
PSČ | 517 71 |
Počet domů | 113 (2021)[3] |
Počet částí obce | 1 |
Počet k. ú. | 1 |
Počet ZSJ | 1 |
Kontakt | |
Adresa obecního úřadu | Králova Lhota 30 517 71 České Meziříčí [email protected] |
Starostka | Jolana Vaníčková |
Oficiální web: www | |
![]() ![]() Králova Lhota | |
Další údaje | |
Kód obce | 576409 |
Kód části obce | 72613 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
![]() | |
![]() Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Králova Lhota (německy Königshufen) je obec, která se nachází v okrese Rychnov nad Kněžnou v Královéhradeckém kraji. Žije zde 266[1] obyvatel.
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1356.
V obci žil Josef Macháček, vydavatel zemědělských adresářů českých zemí z let 1907–1914.
Dle Soupisu poddaných podle víry žilo v roce 1651 v Králově Lhotě 128 obyvatel a žádný z nich se ke katolické víře nepřihlásil.[4] V berní rule z roku 1654 je uveden soupis majetku exulantů, archiválie jsou uloženy ve Státním oblastním archivu v Hradci Králové. V dobách protireformace, po opočenské rebelii v roce 1732, byli mnozí obyvatelé Královy Lhoty uvězněni. Místodržitelský patent, vydaný dne 29. ledna 1726, zpřísnil tresty pro usvědčené „kacíře“ a to od jednoho roku nucených prací až po trest smrti. V Králově Lhotě působil i Antonín Koniáš. Proto během slezských válek emigrovaly celé rodiny, a to pod ochranou vojska pruského krále.
Hromadnou emigraci nekatolíků z této oblasti zajistil Jan Liberda, zprostředkoval generál Christoph Wilhelm von Kalckstein, podporu přislíbil pruský král Fridrich II. Veliký. Ve stručnosti: V roce 1742 emigrovali z Královy Lhoty do Münsterbergu Martin a Jan Jirsák (Jersák, Girsak) zanechali v Králově Lhotě mnoho majetku, patřili k zakladatelům Friedrichova Tábora v pruském Slezsku, v roce 1802 spoluzakládati město Zelov, jejich jména jsou ve všech exulantských koloniích včetně Volyně.[5] Někteří potomci tohoto košatého rodu jsou významnými představiteli evangelické reformované církve či baptistické duchovní tradice. V roce 1742 Královu Lhotu opustilo 41 osadníků s rodinami. Kouba Jan a Kouba Matěj byli spoluzakladateli exulantské obce Husinec v pruském Slezsku. Jiří Krejcárek, stolař z Královy Lhoty, u nějž byly nalezeny zakázané knihy, se v roce 1766 vzdal svého podílu půdy v Horních Poděbradech a usadil se v Münsterbergu. Václav Vilímek spoluzakládal již výše zmíněný Husinec (v roce 1732 byl vězněn za to, že se u něj konala náboženská shromáždění)[6]