Kozlíček jilmový
V dnešním světě se Kozlíček jilmový stal tématem rostoucího zájmu a debat. Svým dopadem na různé oblasti, jako je společnost, ekonomika a kultura, Kozlíček jilmový upoutal pozornost lidí všech věkových kategorií a kontextů. Od svých počátků až po dnešní vývoj Kozlíček jilmový vytvořil nekonečné názory, výzkumy a úvahy, které se snaží pochopit a analyzovat jeho důsledky. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty související s Kozlíček jilmový, od jeho důsledků v každodenním životě až po jeho vliv na globální rozhodování.mnopqrstuvwxyzabcdefghijklmn
 Kozlíček jilmový | |
|---|---|
 Kozlíček jilmový, samec | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | Živočichové (Animalia) |
| Kmen | členovci (Arthropoda) |
| Podkmen | šestinozí (Hexapoda) |
| Třída | hmyz (Insecta) |
| Podtřída | křídlatí (Pterygota) |
| Řád | brouci (Coleoptera) |
| Podřád | všežraví (Polyphaga) |
| Čeleď | tesaříkovití (Cerambycidae) |
| Rod | kozlíček (Saperda) |
| Binomické jméno | |
| Saperda punctata Linnaeus, 1767 | |
| Synonyma | |
Cerambyx punctatus, Lopezcolonia punctata | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kozlíček jilmový (Saperda punctata) je druh brouka z čeledi tesaříkovitých. V České republice se jedná o vzácný, ohrožený druh. Jeho larvy se vyvíjí ve starých listnatých stromech, převážně v jilmu.
Délka dospělců se pohybuje od 11 do 18 mm. Počet, tvar a velikost tmavých skvrn na krovkách je variabilní.[1]
Rozšíření a biotop
Jedná se o široce rozšířený, ale poměrně vzácný druh s výskytem hlavně v jižní Evropě, na Kavkaze, v Malé Asii a severní Africe.[1] V Česku se vyskytuje jen velmi lokálně, zejména v Podyjí, Pomoraví a na Břeclavsku. Obývá hlavně lužní lesy se starými jilmy.[2][3]
Způsob života a vývoj
Hlavní živnou rostlinou je jilm, ale uvádí se také příležitostný vývoj v lípě, dubu[3], nebo vrbě.[4] Larvy se vyvíjí v již oslabených nebo padlých starých stromech. Nejprve se živí pod kůrou, poté se většinou zavrtávají hlouběji do dřeva, kde si vyhlodají komůrku a zakuklí se. Předtím ještě připravují výletový otvor ucpaný pilinami, jímž následně dospělec po prodělání proměny v komůrce opouští dřevo. Vývoj je dvouletý, larvy přezimují ve dřevě.[1][3]
Dospělci se vyskytují od května do srpna. Často se zdržují na listech a větvích v korunách stromů.[1]
Ohrožení
Kozlíček jilmový je ohrožen zejména ztrátou vhodných porostů vlivem mýcení lužních lesů a úhynu jilmů na houbové onemocnění grafiózu. Vzhledem k vývinu v oslabeném dřevě se může lokálně namnožit při hromadném úhynu jilmů v dané oblasti.[3]
Odkazy
Reference
- ↑ a b c d ZAHRADNÍK, Jiří. Brouci. Praha 10: AVENTINUM, 2008. 288 s. ISBN 978-80-86858-43-2. S. 209.
- ↑ kozlíček jilmový | prirodavysociny.cz. www.prirodavysociny.cz . . Dostupné online.
- ↑ a b c d SLÁMA, Milan E. F. TESAŘÍKOVITÍ - CERAMBYCIDAE České republiky a Slovenské republiky . Krhanice: Milan Sláma, 1998 . Dostupné online. ISBN 80-238-2627-1.
- ↑ HOSKOVEC, Michal. Saperda punctata. cerambyx.uochb.cz . . Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu kozlíček jilmový na Wikimedia Commons
Taxon Monochamus sartor ve Wikidruzích