V tomto článku prozkoumáme fascinující svět Kostel svatého Prokopa (Blažim). Ať už se jedná o téma, osobu nebo rande, Kostel svatého Prokopa (Blažim) má významný dopad na naši společnost. V průběhu historie hrál Kostel svatého Prokopa (Blažim) zásadní roli při utváření naší kultury a způsobu, jakým chápeme svět kolem nás. Prostřednictvím tohoto článku objevíme důležitost Kostel svatého Prokopa (Blažim) a jeho vliv na různé aspekty každodenního života. Připravte se ponořit se do jedinečné a vzrušující cesty za lepším pochopením Kostel svatého Prokopa (Blažim)!
Kostel svatého Prokopa v Blažimi | |
---|---|
![]() Kostel sv. Prokopa v Blažimi | |
Místo | |
Stát | ![]() |
Kraj | Ústecký |
okres | Louny |
Obec | Blažim |
Souřadnice | 50°24′29,81″ s. š., 13°37′31,72″ v. d. |
Základní informace | |
Církev | římskokatolická |
Provincie | česká |
Diecéze | litoměřická |
Vikariát | lounský |
Farnost | Blažim |
Status | farní kostel |
Užívání | bližší informace: o bohoslužbách |
Současný majitel | farnost Blažim |
Zasvěcení | svatý Prokop |
Architektonický popis | |
Stavební sloh | barokní |
Výstavba | 1777–1781 |
Specifikace | |
Stavební materiál | kámen |
Další informace | |
Kód památky | 43123/5-1060 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Barokní kostel svatého Prokopa v Blažimi na Lounsku pochází z let 1777–1781, kdy byl postaven na místě staršího gotického kostela. Od roku 1964 je zapsán jako kulturní památka.[1]
Původní blažimský kostel byl v 70. letech 18. století zbořen. Na jeho místě byl v letech 1778–1781 vystavěn nový ve stylu pozdního baroka. Autorem projektu byl s největší pravděpodobností žatecký stavitel Johann Paul Loschy. Na plánu z roku 1768, obsahujícím půdorys, nárys bočního a hlavního průčelí, podélný a dva příčné řezy, je spolu se zedníkem Jakubem Jakobicem podepsaný právě Loschy. Ten podepsal i rozpočet znějící na částku 8184 zlatých.[2] Jakobic byl evidentně zednickým mistrem, který stavbu realizoval. Ferdinand Maděra, který v novější době Jakobicovi projekt připsal,[3] vycházel z údaje v Uměleckých památkách Čech[4] a Šandovu práci, vycházející z písemností postoloprtského panství, neznal. Stavbu financovali majitelé místního panství Schwarzenbergové, konkrétně Jan Nepomuk Schwarzenberg.
Kostel je jednolodní stavba s odsazeným presbytářem, uzavřeným do půlkruhu. Boční fasády kostela jsou členěny lizénovými rámci. Nad západním průčelím je věž. Loď kostela je sklenuta českými plackami, stěny jsou členěny pilastry s jónskými hlavicemi. Hlavní oltář je zděný, sloupový, nesoucí obraz sv. Prokopa (obraz signován Leo Maeltzer). Relikviáře na hlavním oltáři nesou signaturu Mathias Seel a dataci 1781. Křtitelnice je kamenná, gotická, zřejmě pocházející z původního kostela. Kazatelna pochází z konce 18. století. Varhany z roku 1800, postavené nepomyšlským varhanářem Müllerem, ve druhé polovině 20. století zanikly.[5]
Podle popisu Jaroslava Schallera se na kostele nacházely tři náhrobníky šlechticů z původní stavby:[6]