V tomto článku důkladně prozkoumáme Kostel svatého Pavla (Ostrava) a jeho význam v aktuálním kontextu. Od svého vzniku upoutal Kostel svatého Pavla (Ostrava) pozornost mnoha lidí díky svému vlivu v různých sférách. V průběhu let se Kostel svatého Pavla (Ostrava) vyvíjel a přizpůsoboval měnícím se potřebám společnosti a stal se tématem neustálého zájmu. Prostřednictvím tohoto výzkumu se snažíme rozšířit porozumění Kostel svatého Pavla (Ostrava) a jeho vlivu v různých oblastech a také analyzovat jeho roli v současnosti a budoucnosti. Doufáme, že prozkoumáním různých úhlů pohledu a spolehlivých zdrojů poskytne komplexní a obohacující pohled na Kostel svatého Pavla (Ostrava) a jeho význam v současnosti.
Farní kostel svatého Pavla apoštola | |
---|---|
Kostel svatého Pavla apoštola | |
Místo | |
Stát | ![]() |
Kraj | Moravskoslezský kraj |
Obec | Ostrava, Vítkovice |
Souřadnice | 49°48′51,12″ s. š., 18°16′3″ v. d. |
Základní informace | |
Církev | římskokatolická |
Provincie | Moravská |
Diecéze | ostravsko-opavská |
Děkanát | Ostrava |
Farnost | Ostrava-Vítkovice |
Zasvěcení | Pavel z Tarsu |
Datum posvěcení | 10. října 1886 |
Architektonický popis | |
Architekt | August Kirsten |
Stavební sloh | novogotika |
Výstavba | 1880–1886 |
Specifikace | |
Stavební materiál | režné zdivo |
Další informace | |
Adresa | Mírová 39 703 00 Ostrava-Vítkovice |
Kód památky | 23608/8-2754 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Kostel svatého Pavla je novogotický trojlodní kostel na Mírovém náměstí v Ostravě-Vítkovicích. Byl postaven v letech 1880–1886, benedikován byl 10. října 1886. Pozemek o výměře 12 000 m² pro stavbu kostela a fary darovaly Vítkovické železárny. Ty také poskytly stavební materiál a finanční podporu. Celkové náklady na stavbu činily 320 tisíc korun. V oltáři se nachází ostatky svatého Jana Sarkandera.
Po zamítnutém projektu arcibiskupského architekta Gustava Meretta a na přání olomouckého arcibiskupa Fürstenbergra, byl schválen projekt vídeňského architekta Augusta Kirsteina, se samostatnou zvonicí. Vítkovické železárny se rozhodly v roce 1882 financovat výstavbu kostela.[1] Nejprve byla postavena a dokončena v roce 1882 vedle kostela dominantní věž, která měla tři funkce. Původní vodárenská věž se dvěma nádržemi na vodu[p. 1] byla zvýšená o patro zvonice s polygonální částí s věžními hodinami a jehlanovou střechou. Po ukončení první světové války byly zde zavěšeny první tři zvony odlité v Ocelárně II z ocelolitiny s výrobními čísly 1, 2 a 3.[2] Věž sloužila jako vodárna, požární hláska a zvonice.[3] V letech 1883–1886 byla přistavěna novogotická chrámová trojloď. Celá stavba byla provedena z neomítaných červených cihel. V těsné blízkosti byla postavena fara.[1]
Stavba nového farního kostela znamenala i nutnost zřízení nové farnosti. Kvůli stavbě chrámu Božského Spasitele se tehdejší představitelé postavili proti vzniku nové duchovní správy a zasáhnout tak musel až Nejvyšší správní soud. Vítkovická farnost byla vyfařena roku 1888 z Moravské Ostravy.
Kolem kostela vedla tramvajová trať, jejíž provoz narušoval statiku objektu. Trať byla v roce 1996 zrušena a kostel prošel rekonstrukcí exteriéru i interiéru. V současné době patří mezi chlouby městského obvodu Vítkovice. Kostel sv. Pavla byl zapsán jako kulturní památka ČR[4] a nachází se v městské památkové zóně Vítkovic.[5]