Tento článek se bude věnovat tématu Kostel svatého Mikuláše (Světlá pod Ještědem), které vyvolalo velký zájem a debatu v různých oblastech. Kostel svatého Mikuláše (Světlá pod Ještědem) je relevantní téma, které díky své důležitosti a aktuálnosti v dnešní době zaujalo pozornost odborníků, akademiků, odborníků i široké veřejnosti. V tomto článku budou analyzovány různé aspekty Kostel svatého Mikuláše (Světlá pod Ještědem), jako je jeho původ, dopad, důsledky a možný budoucí vývoj. Stejně tak budou diskutovány názory odborníků v oboru a relevantní zkušenosti a případy související s Kostel svatého Mikuláše (Světlá pod Ještědem). Nakonec budou navrženy úvahy a závěry, které vybízejí k zamyšlení a debatě na toto významné téma.
Kostel svatého Mikuláše ve Světlé pod Ještědem | |
---|---|
![]() Kostel. sv. Mikuláše ve Světlé pod Ještědem | |
Místo | |
Stát | ![]() |
Kraj | Liberecký |
Okres | Liberec |
Obec | Světlá pod Ještědem |
Souřadnice | 50°42′41,78″ s. š., 14°59′6,51″ v. d. |
Základní informace | |
Církev | římskokatolická |
Provincie | česká |
Diecéze | litoměřická |
Vikariát | liberecký |
Farnost | Světlá pod Ještědem |
Status | farní kostel |
Užívání | bližší informace o bohoslužbách |
Zasvěcení | svatý Mikuláš |
Architektonický popis | |
Stavební sloh | baroko |
Výstavba | 1725-1730 |
Další informace | |
Kód památky | 26663/5-4451 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Kostel svatého Mikuláše ve Světlé pod Ještědem je barokní sakrální stavbou, která stojí na románských základech. Je chráněn jako kulturní památka České republiky.[1]
Kostel pochází z roku 1643.[2] V letech 1725-1730 barokně přestavěn stavitelem T. Brettschneiderem a přistavěna cibulovitá věž. Kostel vyhořel roku 1899. Během požáru se mimo jiné roztavil středověký kostelní zvon.
Kostel je obdélný. Má obdélně polokruhově zakončený presbytář a západní hranolovou věží. Fasády jsou členěny pilastry a vysokými okny. Ve věži je portál, nad nímž se nachází kamenný znak Lamotta z Frintropu (1730), a tři niky se sochami sv. Mikuláše, sv. Floriána a sv. Jana Nepomuckého pocházející z období barokní přestavby. Věž je kryta oplechovaným jehlancem. Po bocích věže se nachází stěna, která je prolomená brankou s pilířem na okraji. Na levé straně je opatřena sochou sv. Václava a na pravém sochou sv. Víta z roku 1728.
Vnitřek kostela má valenou klenbu s lunetami. Kruchta spočívá na dvou pilířích.
Varhany jsou dílem Josefa Kobrleho.
Uvnitř je převážně pseudogoticky zařízen z doby po roku 1900, výjimkou je pozoruhodný barokní krucifix.
Před kostelem se nachází památná lípa a pomník spisovatelky Karoliny Světlé.