Kostel svatého Jošta (Frýdek-Místek)

V dnešním světě se Kostel svatého Jošta (Frýdek-Místek) stal tématem velkého významu a zájmu široké škály lidí. Od svého dopadu na společnost až po důsledky pro každodenní život, Kostel svatého Jošta (Frýdek-Místek) upoutal pozornost jednotlivců všech věkových kategorií a prostředí. Když se ponoříme do tohoto tématu, je zásadní prozkoumat jeho různé aspekty, od jeho původu až po jeho vývoj v čase. V tomto článku budeme podrobně analyzovat Kostel svatého Jošta (Frýdek-Místek) a jeho důsledky v různých oblastech s cílem poskytnout kompletní a hloubkovou vizi tohoto dnes tak aktuálního tématu.

Kostel svatého Jošta
Místo
StátČeskoČesko Česko
Souřadnice49°41′1,87″ s. š., 18°21′11,08″ v. d.
Map
Základní informace
CírkevPravoslavná církev v českých zemích a na Slovensku
ZasvěceníSvatý Jošt
Další informace
AdresaFrýdek, ČeskoČesko Česko
Kód památky15640/8-757 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel svatého Jošta se nachází v Komenského sadech nedaleko Hlavní třídy ve Frýdku-Místku. Od roku 2008 slouží pro bohoslužby pravoslavné církve.

Od roku 1958 je chráněn jako kulturní památka.[1]

Historie

Kostel byl vystavěn počátkem 17. století, přesné datum není známo. Roku 1617 však již kostel na frýdeckém předměstí stál. Jeho patronem byla hraběcí rodina Bruntálských, která se ale patronátu brzy vzdala ve prospěch vratislavského biskupa. Roku 1660 získal kostel novou omítku a nový oltář, na střeše vznikla věžička se dvěma zvonky.

Roku 1666 byl vystavěn nový hlavní oltář, který byl o sedm let později posvěcen ke cti a chvále sv. Jošta. V 17. století kolem kostela vznikl morový hřbitov, který později po zrušení hlavního hřbitova kolem farního kostela jeho funkci nahradil. Naposled se zde pochovávalo v roce 1894. Ve 30. letech 20. století byl zrušen.[2]

V polovině 90. let 20. století nechal kříž tehdy zchátralého kostela opravit podnikatel arménského původu Gevorg Avetisjan, kterému v té době zkrachovalo podnikání a byl v zoufalé finanční situaci. Doufal, že Bůh mu pomůže a skutečně se dočkal obratu ve své situaci.[3]

V roce 2008 si kostel od římskokatolické církve, která ho nevyužívala, pronajala Pravoslavná církev v českých zemích a na Slovensku. Služby kněze se ujal dlouholetý člen brněnské církevní obce Vasilij Oros, který pochází z Podkarpatské Rusi.[4]

Reference

  1. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky . Praha: Národní památkový ústav . Identifikátor záznamu 12790226 : Kostel sv. Jošta. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ . 
  2. ↑ Kostel sv. Jošta . Římskokatolická farnost Frýdek, 2017-2-1. Dostupné online. 
  3. ↑ JIRKŮ, Irena. To Bůh mi pomohl, vzpomíná na své začátky v Česku majitel Marlenky. Víkend Hospodářských novin . 2016-2-12. Dostupné online. 
  4. ↑ RUMIANOVÁ, Jana. Jošt teď slouží pravoslavným. Denik.cz . 2018-9-19. Dostupné online. 

Externí odkazy

Pravoslavné chrámy v Česku
Čechy

Chrám sv. Cyrila a Metoděje (Aš-Mokřiny) • Chrám Zvěstování přesvaté Bohorodice (Beroun) • Chrám Všech svatých země české (České Budějovice) • Chrám sv. kněžny Olgy (Františkovy Lázně) • Chrám sv. Máří Magdaleny (Frýdlant) • Chrám Narození sv. Jana Křtitele (Halže) • Domovní kaple sv. Mikuláše (Hradec Králové) • Chrám sv. Ducha (Chomutov) • Kaple sv. Jiljí (Josefov) • Chrám Narození přesvaté Bohorodice (Kadaň) • Chrám sv. Petra a Pavla (Karlovy Vary) • Chrám sv. Jana Křtitele (Kolín) • Chrám Záštity Přesvaté Bohorodice (Kralupy nad Vltavou) • Chrám Proměnění Páně (Liberec) • Chrám sv. Václava (Litoměřice) • Chrám sv. Vladimíra (Mariánské Lázně) • Kaple sv. Ludmily (Mělník) • Chrám sv. velikomučednice Barbory (Mladá Boleslav-Debř) • Chrám sv. Valentina (Most) • Chrám Všech svatých (Mukařov) • Kaple Panny Marie (Náchod) • Chrám sv. Anny (Plzeň) • Dřevěný chrám sv. archanděla Michaela na Petříně (Praha) • Chrám sv. Kateřiny Alexandrijské (Praha) • Chrám sv. Ludmily (Praha) • Chrám sv. Mikuláše (Praha-Bubeneč) • Chrám Zesnutí přesvaté Bohorodice (Praha) • Kostel Zvěstování Panny Marie Na trávníčku (Praha) • Katedrální chrám sv. Cyrila a Metoděje s kaplí sv. novomučedníka Gorazda (Praha) • Chrám sv. Prokopa (Příbram-Březové Hory) • Kaple sv. Josefa Snoubence (Roudnice nad Labem) • Chrám Stětí svatého Jana Křtitele (Rumburk) • Chrám sv. Pantelejmona (Stráž pod Ralskem) • Chrám Povýšení sv. Kříže (Tábor) • Chrám Proměnění Páně (Těšov) • Kaple Panny Marie Pomocné (Trutnov) • Chrám sv. Mikuláše (Ústí nad Labem-Všebořice) • Chrám sv. Jakuba (Žatec)

Morava a Slezsko

Katedrální chrám sv. Václava (Brno) • Chrám Uvedení Bohorodice do Chrámu (Brno-Husovice) • Chrám Panny Marie Těšitelky (Bruntál) • Chrám sv. Barbory (Dolní Kounice) • Kaple Sv. Trojice (Čelechovice na Hané) • Chrám sv. Jošta (Frýdek-Místek) • Kaple sv. Metoděje (Hodonín) • Chrám sv. Cyrila a Metoděje (Chudobín) • Chrám sv. Cyrila a Metoděje (Kroměříž) • Kaple Proměnění Páně a sv. Nektaria Eginského (Lipová-lázně) • Chrám sv. Mikuláše (Mikulov) • Chrám Zvěstování přesvaté Bohorodice (Milotice nad Opavou) • Chrám sv. Vladimíra (Mohelnice) • Kaple sv. Cyrila a Metoděje (Olbramovice) • Katedrální chrám sv. Gorazda (Olomouc) • Domovní kaple sv. Petra a Pavla (Opava) • Chrám sv. Mikuláše (Osoblaha) • Chrám Narození přesvaté Bohorodice (Ostrava-Michálkovice) • Chrám Andělů Strážných (Ostrava-Pustkovec) • Chrám sv. Cyrila a Metoděje (Přerov) • Chrám sv. Ludmily (Řimice) • Chrám sv. Václava (Střemeníčko) • Chrám sv. Václava (Sudice) • Chrám sv. Jiří (Svitavy) • Chrám sv. Prokopa Sázavského (Štěpánov) • Katedrální chrám sv. Ducha (Šumperk) • Chrám sv. Václava a sv. Ludmily (Třebíč) • Chrám sv. Jiří (Uherský Brod) • Chrám sv. Vzkříšení (Uničov) • Chrám Zesnutí přesvaté Bohorodice (Vilémov) • Kaple sv. Ivana Českého (Zlín) • Chrám sv. Rostislava (Znojmo)