V dnešním článku prozkoumáme Kostel svatého Jakuba Většího (Mezilesí), téma, které v průběhu času vyvolalo zájem a diskusi. Kostel svatého Jakuba Většího (Mezilesí) je základním prvkem v životě mnoha lidí a jeho dopad se rozšiřuje na různé aspekty, od každodenního života až po profesionální oblast. V tomto článku se podíváme do hloubky na různé aspekty Kostel svatého Jakuba Většího (Mezilesí), od jeho počátků až po jeho dnešní význam. Kromě toho prozkoumáme názory odborníků v oboru a představíme konkrétní příklady, které ilustrují význam Kostel svatého Jakuba Většího (Mezilesí) v současné společnosti. Připravte se ponořit se do fascinující cesty světem Kostel svatého Jakuba Většího (Mezilesí)!
Kostel svatého Jakuba Většího | |
---|---|
![]() | |
Místo | |
Stát | ![]() |
Kraj | Vysočina |
Okres | Pelhřimov |
Obec | Mezilesí |
Souřadnice | 49°32′32,85″ s. š., 14°57′3,94″ v. d. |
Základní informace | |
Církev | římskokatolická |
Provincie | česká |
Diecéze | českobudějovická |
Vikariát | pelhřimovský |
Farnost | Lukavec |
Status | filiální kostel |
Zasvěcení | Jakub Starší |
Další informace | |
Adresa | Mezilesí, ![]() |
Kód památky | 20028/3-3142 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Kostel svatého Jakuba Většího v Mezilesí je filiální kostel římskokatolické farnosti Lukavec[1] a kulturní památka České republiky. Součástí této kulturní památky je kamenný kříž, který stojí u kostela.[2]
Kostel byl postaven v raně gotickém slohu. Okolo kostela býval hřbitov. První písemná zmínka pochází z roku 1384, kdy byl kostel uveden jako kostel farní. V 2. polovině 16. století kostel prošel přestavbou. Další přestavba proběhla v 19. století.[3]
Kostel stojí na vyvýšeném místě blízko severozápadního okraje intravilánu obce. Má jednu chrámovou loď. Presbytář (kněžiště) je uzavřen trojboce, má valenou klenbu s lunetami. Sakristie má křížovou klenbu.[3]
Vnitřní zařízení kostela je barokní, hlavní oltář je rokokový. Obraz na hlavním oltáři pochází z 2. poloviny 19. století; autorem obrazu je pravděpodobně Bedřich Kamarýt. V chrámové lodi je náhrobník z roku 1766.[3]