V dnešním článku se chceme věnovat tématu Kostel svatého Jakuba Staršího (Letařovice), tématu, které způsobilo velký dopad na dnešní společnost. Kostel svatého Jakuba Staršího (Letařovice) je problém, který se týká lidí všech věkových kategorií, pohlaví a kultur, proto je důležité jej analyzovat z různých úhlů pohledu. V tomto článku prozkoumáme původ Kostel svatého Jakuba Staršího (Letařovice), jeho vývoj v průběhu času a jeho vliv na různé aspekty každodenního života. Kromě toho prozkoumáme možná řešení nebo přístupy k efektivnímu řešení tohoto problému. Doufáme, že tento článek vyvolá úvahy a debatu mezi našimi čtenáři a také poskytne cenné informace o Kostel svatého Jakuba Staršího (Letařovice).
Kostel sv. Jakuba Staršího v Letařovicích | |
---|---|
Kostel svatého Jakuba Staršího s kostnicí | |
Místo | |
Stát | ![]() |
Kraj | Liberecký kraj |
Okres | Liberec |
Obec | Letařovice |
Souřadnice | 50°37′53,4″ s. š., 15°0′11,88″ v. d. |
Základní informace | |
Církev | římskokatolická |
Provincie | česká |
Diecéze | litoměřická |
Vikariát | liberecký |
Farnost | Český Dub |
Status | filiální kostel |
Užívání | bližší informace o bohoslužbách |
Zasvěcení | Jakub Starší |
Architektonický popis | |
Výstavba | 1695 |
Specifikace | |
Stavební materiál | kámen a zdivo |
Další informace | |
Kód památky | 18493/5-4302 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Filiální kostel sv. Jakuba Staršího v Letařovicích, patřící do farnosti Český Dub, je původně gotická stavba poprvé připomínaná roku 1363, zbarokizovaná v roce 1695.[1] Z původního kostela se však zachovaly obvodové zdi ze druhé poloviny 14. století a zbytky středověkých nástěnných maleb. Ve 14. století byl kostel farním, zdejší farnost zanikla po roce 1623. V 70. letech 16. století byl kostel opatřen renesanční fasádou zdobenou psaníčkovými sgrafity.
Kolem kostela se rozprostírá hřbitov, kam byly pohřbíváni obyvatelé malých vesnic spadajících pod letařovickou lokálii – Hradčan, Letařovic, Trávníčku, Klamorny, Slavíkova, Dehtár, Chvalčovic a dalších. V rohu hřbitova se nachází kostnice s oltářem sestaveným z lidských lebek a kostí z konce 18. století. Kostel je chráněn jako kulturní památka České republiky.[2]
Vzácným prvkem kostela je dřevěný kazetový strop složený z 91 čtvercových polí, z nichž 60 je vyzdobeno figurálními malbami neznámého lidového umělce z roku 1722, které zobrazují zejména legendu o sv. Jakubu Starším, ale také kostel sv. Jakuba ve Vídni, katedrálu sv. Jakuba Staršího ve španělském městě Santiago de Compostela a samotný kostel v Letařovicích. Původní oltář tvořený křídlovou archou z doby Vladislava Jagellonského s obrazem zasazeným do bohatě vyřezávaného rámu z počátku 18. století, který je mistrovskou prací z počátku 18. století, byl na začátku 20. století převezen do Národního muzea v Praze. V inventáři kostela byla i kamenná gotická křtitelnice. V roce 1733 nebo 1734 došlo k přístavbě hranolové věže se zvonicí. Kostelní varhany postavil roku 1875 Josef Prediger, romantizované 1890 Josefem Kobrlem.[3]
V roce 2001 byla obnovena tradice zdejších svatojakubských poutí, které se konají na malém prostranství před vstupem na hřbitov. V roce 2007 byl kostel vyloupen, odcizeny byly dřevěné pozlacené ozdoby z hlavního oltáře a část dřevěné kazatelny.