V dnešním světě se Kostel svatého Filipa a Jakuba (Olomouc) stalo tématem velkého významu a zájmu jak pro odborníky, tak pro širokou veřejnost. Od starověku přitahoval Kostel svatého Filipa a Jakuba (Olomouc) pozornost lidstva a byl předmětem nespočtu výzkumů, debat a úvah. Její vliv sahá do různých oblastí, od politiky po kulturu, včetně vědy a techniky. V tomto článku podrobně prozkoumáme různé dimenze a aspekty Kostel svatého Filipa a Jakuba (Olomouc) a analyzujeme jeho důležitost a dopad na dnešní společnost.
Kostel svatého Filipa a Jakuba | |
---|---|
![]() Průčelí kostela svatého Filipa a Jakuba | |
Místo | |
Stát | ![]() |
Souřadnice | 49°34′7,65″ s. š., 17°15′40,87″ v. d. |
Základní informace | |
Církev | katolická církev |
Zasvěcení | Jakub Starší |
Další informace | |
Adresa | Nové Sady, ![]() |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Kostel svatého Filipa a Jakuba v Olomouci je římskokatolický chrám nacházející se v Dolní novosadské ulici v městské části Nové Sady.
Původně samostatná obec Nové Sady byla před obléháním Olomouce Prusy roku 1758 srovnána se zemí, aby se pruská vojska neměla kde skrývat. Po válce byla obec obnovena ve větší vzdálenosti od města a současně bylo rozhodnuto o stavbě nového kostela.
Stavba byla zahájena roku 1768. Roku 1770 byla v ještě nedostavěném chrámu sloužena první mše a kostel byl zasvěcen Filipu a Jakubovi. K zastřešení budovy došlo roku 1773 a o dva roky později sem byl dosazen první kněz, Josef Thom.[1] Do kostela byl přenesen mobiliář z jiných kostelů. Hlavní oltář je ze zrušeného kostela Panny Marie na Předhradí, křtitelnice z kostela sv. Mořice, kazatelna z kostela v Dubu, boční oltáře z kartuziánského kláštera a varhany z klášterního kostela sv. Kláry (dnes museum).[2]