V dnešním světě je Kostel svaté Anny (Týnec) tématem, které vyvolává velký zájem a diskuse v různých oblastech. Ať už v akademické, sociální, politické nebo kulturní oblasti, Kostel svaté Anny (Týnec) je téma, které nenechává nikoho lhostejným. Jeho význam přesáhl hranice a upoutal pozornost lidí všech věkových kategorií a profesí. V tomto článku se ponoříme do různých aspektů souvisejících s Kostel svaté Anny (Týnec), analyzujeme jeho dopad na současnou společnost a prozkoumáme možná řešení nebo přístupy k efektivnímu řešení tohoto problému. Prostřednictvím hloubkového a objektivního výzkumu se budeme snažit plně porozumět důležitosti a důsledkům Kostel svaté Anny (Týnec) dnes.
Kostel svaté Anny v Týnci | |
---|---|
![]() Kostel sv. Anny v Týnci | |
Místo | |
Stát | ![]() |
Kraj | Středočeský |
Okres | Mladá Boleslav |
Obec | Dobrovice |
Lokalita | Týnec |
Souřadnice | 50°22′28,83″ s. š., 14°58′53,39″ v. d. |
Základní informace | |
Církev | římskokatolická |
Provincie | česká |
Diecéze | litoměřická |
Vikariát | mladoboleslavský |
Farnost | děkanství Dobrovice |
Status | filiální kostel |
Užívání | bližší informace: o bohoslužbách o Noci kostelů |
Současný majitel | farnost – děkanství Dobrovice |
Zasvěcení | svatá Anna |
Architektonický popis | |
Architekt | František Maxmilián Kaňka a František Ignác Prée |
Stavební sloh | pozdní baroko |
Výstavba | 1725 |
Specifikace | |
Délka | 31,5 metrů |
Šířka | 15 metrů |
Umístění oltáře | na jihovýchod |
Stavební materiál | kámen, zdivo |
Další informace | |
Adresa | Na návsi, Týnec |
Kód památky | 17450/2-1750 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Římskokatolický filiální[1] kostel svaté Anny v Týnci, části města Dobrovice v okrese Mladá Boleslav, stojí na chloumeckém hřbetu nad Dobrovicí. Jedná se o pozdně barokní sakrální stavbu, obklopenou hřbitovem, která je místní krajinnou dominantou.[2] Hřbitov se nachází v horní části obce pod původně barokním vrchnostenským dvorem. Kostel je chráněn jako kulturní památka České republiky.[3]
Kostel stojí v dominantní poloze na jižním úbočí Chlumu. Nechala jej postavit roku 1725 Eleonora z Valdštejna podle projektu Františka Maxmiliána Kaňky a Františka Ignáce Préea.[2] Pozoruhodným motivem jsou sdružená okna, jejichž užití však může být druhotné.
Jedná se o jednolodní stavbu s výraznými bočními rizality. Nad západní částí kostela je věž. Kostel byl rozšířený roku 1778 o sakristii, která je na jeho jižní straně.[2]
Klenby kostela jsou plackové. V kostele je nástropní freska Nejsvětější Trojice.[2]
Hlavní oltář pochází z roku 1735. Jeho autorem je zřejmě P. Vyšohlíd. Jedná se o portálový, sloupový oltář se starším obrazem sv. Anny ze 17. století. Obraz je z kapličky dobrovického zámku. Na oltáři jsou sochy svatého Václava a svatého Jana Nepomuckého. Kazatelna je z roku 1742. V kostele jsou obrazy Umučení Krista z roku 1824 a obraz svatého Jana Křtitele ze 17. století, který byl do kostela přenesen roku 1735 z Dobrovice. Dále je zde obraz sv. Františka Serafinského z roku 1735, který je umístěn v rozvilinovém rámci.[2]