Kostel svaté Anny (Týnec)

V dnešním světě je Kostel svaté Anny (Týnec) tématem, které vyvolává velký zájem a diskuse v různých oblastech. Ať už v akademické, sociální, politické nebo kulturní oblasti, Kostel svaté Anny (Týnec) je téma, které nenechává nikoho lhostejným. Jeho význam přesáhl hranice a upoutal pozornost lidí všech věkových kategorií a profesí. V tomto článku se ponoříme do různých aspektů souvisejících s Kostel svaté Anny (Týnec), analyzujeme jeho dopad na současnou společnost a prozkoumáme možná řešení nebo přístupy k efektivnímu řešení tohoto problému. Prostřednictvím hloubkového a objektivního výzkumu se budeme snažit plně porozumět důležitosti a důsledkům Kostel svaté Anny (Týnec) dnes.

Kostel svaté Anny v Týnci
Kostel sv. Anny v Týnci
Kostel sv. Anny v Týnci
Místo
StátČeskoČesko Česko
KrajStředočeský
OkresMladá Boleslav
ObecDobrovice
LokalitaTýnec
Souřadnice
Map
Základní informace
Církevřímskokatolická
Provinciečeská
Diecézelitoměřická
Vikariátmladoboleslavský
Farnostděkanství Dobrovice
Statusfiliální kostel
Užíváníbližší informace:
o bohoslužbách
o Noci kostelů
Současný majitelfarnost – děkanství Dobrovice
Zasvěcenísvatá Anna
Architektonický popis
ArchitektFrantišek Maxmilián KaňkaFrantišek Ignác Prée
Stavební slohpozdní baroko
Výstavba1725
Specifikace
Délka31,5 metrů
Šířka15 metrů
Umístění oltářena jihovýchod
Stavební materiálkámen, zdivo
Další informace
AdresaNa návsi, Týnec
Kód památky17450/2-1750 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Římskokatolický filiální[1] kostel svaté Anny v Týnci, části města Dobrovice v okrese Mladá Boleslav, stojí na chloumeckém hřbetu nad Dobrovicí. Jedná se o pozdně barokní sakrální stavbu, obklopenou hřbitovem, která je místní krajinnou dominantou.[2] Hřbitov se nachází v horní části obce pod původně barokním vrchnostenským dvorem. Kostel je chráněn jako kulturní památka České republiky.[3]

Historie

Letecký pohled na Týnec s kostelem sv. Anny

Kostel stojí v dominantní poloze na jižním úbočí Chlumu. Nechala jej postavit roku 1725 Eleonora z Valdštejna podle projektu Františka Maxmiliána Kaňky a Františka Ignáce Préea.[2] Pozoruhodným motivem jsou sdružená okna, jejichž užití však může být druhotné.

Duchovní správci kostela jsou uvedeni na stránce: Římskokatolická farnost – děkanství Dobrovice.

Architektura

Jedná se o jednolodní stavbu s výraznými bočními rizality. Nad západní částí kostela je věž. Kostel byl rozšířený roku 1778 o sakristii, která je na jeho jižní straně.[2]

Klenby kostela jsou plackové. V kostele je nástropní freska Nejsvětější Trojice.[2]

Zařízení

Hlavní oltář pochází z roku 1735. Jeho autorem je zřejmě P. Vyšohlíd. Jedná se o portálový, sloupový oltář se starším obrazem sv. Anny ze 17. století. Obraz je z kapličky dobrovického zámku. Na oltáři jsou sochy svatého Václava a svatého Jana Nepomuckého. Kazatelna je z roku 1742. V kostele jsou obrazy Umučení Krista z roku 1824 a obraz svatého Jana Křtitele ze 17. století, který byl do kostela přenesen roku 1735 z Dobrovice. Dále je zde obraz sv. Františka Serafinského z roku 1735, který je umístěn v rozvilinovém rámci.[2]

Odkazy

Reference

  1. MACEK, Jaroslav. Katalog litoměřické diecéze AD 1997. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 1997. 430 s. Kapitola Přehled jednotlivých farností diecéze, s. 47. 
  2. a b c d e POCHE, Emanuel. Umělecké památky Čech T/Ž, sv. IV.. Praha: Academia, 1982. 640 s. Kapitola Týnec /Mladá Boleslav/, s. 124. 
  3. Ústřední seznam kulturních památek České republiky . Praha: Národní památkový ústav . Identifikátor záznamu 128090 : Kostel sv. Anny, Týnec. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ . 

Externí odkazy