V dnešním světě získal Kostel Všech svatých (Heřmánkovice) nebývalý význam. Profesně i osobně se Kostel Všech svatých (Heřmánkovice) stal tématem velkého zájmu a debat. Se svými mnoha aspekty a dopadem na společnost je Kostel Všech svatých (Heřmánkovice) tématem, které vzbuzuje zvědavost a zájem lidí všech věkových kategorií a prostředí. Od svého vzniku až do současnosti prošel Kostel Všech svatých (Heřmánkovice) významnými proměnami, které ovlivnily způsob, jakým žijeme, pracujeme a máme vztahy. V tomto článku prozkoumáme různé perspektivy a dimenze Kostel Všech svatých (Heřmánkovice) a analyzujeme jeho důležitost a relevanci v současném světě.
Kostel Všech Svatých | |
---|---|
![]() Kostel Všech Svatých, v popředí opravená, rovněž památkově chráněná márnice | |
Místo | |
Stát | ![]() |
Kraj | Královéhradecký |
Obec | Heřmánkovice |
Souřadnice | 50°37′57″ s. š., 16°19′19,56″ v. d. |
Základní informace | |
Církev | římskokatolický |
Diecéze | královéhradecká |
Vikariát | Náchod |
Farnost | Broumov |
Zasvěcení | Všech svatých |
Datum posvěcení | 1724 |
Architektonický popis | |
Architekt | Kryštof Dientzenhofer, Kilián Ignác Dientzenhofer |
Stavební sloh | baroko |
Výstavba | 1722–1726 |
Specifikace | |
Délka | 27,5 m |
Šířka | 10 m |
Stavební materiál | kámen |
Další informace | |
Kód památky | 35975/6-1604 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Kostel Všech svatých je římskokatolický kostel v Heřmánkovicích. Patří do broumovské skupiny barokních kostelů. Spolu s celým areálem, zahrnujícím též hřbitov, starou márnici a ohradní zdi, je chráněn jako národní kulturní památka.[1]
Původní kostelík stával zhruba na stejném místě v roce 1353. V 16. století zanikl a v 17. století byl nahrazen dřevěným barokním kostelem. Projekt současného kostela vypracoval pravděpodobně v roce 1720 Kryštof Dientzenhofer a v letech 1722–1726 stavbu kostela provedl jeho syn Kilián Ignác Dientzenhofer. Stavbu kostela inicioval broumovský opat Otmar Daniel Zinke.
Kostel je umístěn na vyvýšenině uprostřed obce. Půdorys je ve tvaru silně protáhlého osmiúhelníka, který je na jedné straně prodloužen o presbytář a sakristii a na druhé straně o vestibul a věž. Stavba je jednolodní, s obíhajícím kaplovým ochozem. Na kruchtu navazující věž je hranolová se zaoblenými rohy.
Bohoslužby se konají třetí neděli v měsíci v 8.30.
Památkově chráněný je také celý pozemek p.č. 820, na kterém se rozkládá hřbitov.[2]
V červenci 2023 z něj bylo přes padesát hrobů německých starousedlíků z rozhodnutí vedení obce odstraněno.[3] Před druhou světovou válkou v Heřmánkovicích žilo na 1500 Němců a jen 39 Čechů.[4] Po válce bylo původní německé obyvatelstvo odsunuto.
Starostka obce likvidaci části hřbitova hájila tím, že cílem této akce bylo pouze danou plochu upravit. Údajná úprava však byla provedena pomocí bagru, na zničené ploše hřbitova zůstaly úlomky náhrobků a náhrobních desek, kameny z hrobů byly odvezeny do 12 kilometrů vzdáleného Božanova, kde byly složeny na hromadu.[4] Zničení části heřmánkovického hřbitova odsoudili zástupci Úřadu vlády ČR i krajanských spolků.[4]