V dnešním světě je Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Mašťov) téma, které vyvolává velký zájem a debaty. S pokrokem technologií a změnami v životním stylu se Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Mašťov) stal relevantním problémem, který ovlivňuje společnost jako celek. Z různých pohledů a výzkumů byl Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Mašťov) analyzován a byla navržena různá řešení k řešení tohoto problému. V tomto článku se ponoříme do nejdůležitějších aspektů souvisejících s Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Mašťov), prozkoumáme jeho příčiny, důsledky a možná řešení. Kromě toho prozkoumáme význam Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Mašťov) v různých kontextech, od osobní úrovně až po globální dopad.
Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Mašťově | |
---|---|
Místo | |
Stát | ![]() |
Kraj | Ústecký |
okres | Chomutov |
Obec | Mašťov |
Souřadnice | 50°15′43,92″ s. š., 13°16′37,16″ v. d. |
Základní informace | |
Církev | římskokatolická |
Provincie | česká |
Diecéze | litoměřická |
Vikariát | krušnohorský |
Farnost | děkanství Mašťov |
Status | farní kostel |
Užívání | bližší informace o bohoslužbách |
Zasvěcení | Nanebevzetí Panny Marie |
Architektonický popis | |
Výstavba | 14.–18. století |
Specifikace | |
Umístění oltáře | východ |
Další informace | |
Kód památky | 29769/5-625 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Děkanský kostel Nanebevzetí Panny Marie v Mašťově na Chomutovsku byl založen ve 14. století a následně několikrát přestavován, naposledy v 18. století. Od roku 1963 je zapsán jako kulturní památka.[1]
V letech 1193–1196 působili v Mašťově cisterciáčtí mniši. Kostel je poprvé připomínán ve 14. století, zřejmě je však ve svém jádru ještě starší. Roku 1580 proběhla přestavba lódi, roku 1765 byl barokně upraven. Zatím poslední zásadní rekonstrukce proběhla v 90. letech 20. století. Místní farnost je v současné době administrována z Kadaně. V kostele jsou slouženy pravidelné bohoslužby.
Kostel je jednolodní, se zúženým presbytářem. K západní stěně lodi přiléhá věž, která je zřejmě nejstarší částí kostela. Loď má valenou klenbu, v presbytáři je zachována gotická klenba s žebry. V interiéru je zachována barokní štuková výzdoba, a cenný (rovněž barokní) inventář. Hlavní oltář z roku 1765 je dílem místního řezbáře Jakuba Eberleho.[2]