Kopidlno (nádraží)

V dnešním světě se Kopidlno (nádraží) stalo tématem nejvyšší důležitosti a relevance v různých sférách života. Jak na osobní, tak na profesionální úrovni, Kopidlno (nádraží) vyvolal velký dopad a vzbudil velký zájem veřejnosti. Kolem Kopidlno (nádraží) existuje mnoho studií, výzkumů a diskusí, které dokazují jeho důležitost a potřebu porozumět mu do hloubky. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty související s Kopidlno (nádraží), analyzujeme jeho vliv na současnou společnost a jeho možný vývoj v budoucnosti. Kromě toho se zamyslíme nad možnými implikacemi a důsledky Kopidlno (nádraží) v našem každodenním životě a také v rozvoji různých průmyslových odvětví a sektorů.

Kopidlno
Nádraží v Kopidlně
Nádraží v Kopidlně
StátČeskoČesko Česko
KrajKrálovéhradecký
MěstoKopidlno
Souřadnice50°20′2,25″ s. š., 15°15′37,62″ v. d.
Kopidlno
Kopidlno
Provozovatel dráhySpráva železnic
Kód stanice563007[1]
TratěNymburk–Jičín, Bakov nad Jizerou – Kopidlno
Nadmořská výška220 m n. m.
V provozu od15. listopadu 1881
Zabezpečovací zařízeníelektronické stavědlo
Dopravní koleje3[1]
Nástupiště (nástupní hrany)3 (3)[1]
Prodej jízdenekNe
Návazná dopravaStanoviště autobusů před staniční budovou
Služby ve staniciBariérové WCVeřejné parkoviště
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kopidlno je železniční stanice v severozápadní části stejnojmenného města v okrese Jičín v Královéhradeckém kraji poblíž řeky Mrliny. Leží na neelektrizovaných jednokolejných tratích Nymburk–Jičín a Bakov nad Jizerou – Kopidlno (bez pravidelné osobní dopravy).

Historie

Stanice byla otevřena 15. listopadu 1881 na trati vlastněné soukromou společností České obchodní dráhy (BCB) propojením Velelib na trase z Nymburka do Mladé Boleslavi a již postavené odbočné trati z Chlumce nad Cidlinou do Jičína v majetku společnosti Rakouská severozápadní dráha (ÖNWB). Následujícího roku byla trať prodloužena do Městce Králové z nedaleké stanice Křinec. Vystavěno zde bylo také nákladové nádraží a lokomotivní vodárna. Vzhledem k hospodářské podstatě regionu sloužila trať především k nákladní obsluze cukrovarského průmyslu.

Na přelomu let 1882-1883 de facto převzala řízení BCB společnost Rakouská společnost státní dráhy (StEG) a 28. srpna 1883 propojila stanice Bakov nad Jizerou a Kopidlno, přes Dolní Bousov a Libáň. Po BCB i StEG roce 1908 pak obsluhovala stanici jedna společnost, Císařsko-královské státní dráhy (kkStB), po roce 1918 správu přebraly Československé státní dráhy.[2]

Popis

Nacházejí se zde tři úrovňová jednostranná nástupiště, k příchodu na nástupiště slouží přechody přes koleje.[1] Z křineckého zhlaví odbočuje vlečka.

Reference

  1. ↑ a b c d Plánek stanice Kopidlno. Portál Provozování dráhy. Správa železnic, červen 2021. 
  2. ↑ SEKERA, Pavel. Historie železničních tratí, elektronická databáze . Rev. 2011 . Dostupné online. 

Externí odkazy

Železniční trať Nymburk–Jičín
Železniční trať Bakov nad Jizerou – Kopidlno