V dnešním světě hraje Kontinentální hokejová liga zásadní roli v našich životech. Ať už se jedná o osobní nebo profesní aspekt, Kontinentální hokejová liga se stal tématem obecného zájmu díky svému dopadu na naši společnost. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Kontinentální hokejová liga a jak formoval naše zkušenosti a perspektivy. Od svého vlivu na populární kulturu až po svou roli v technologických inovacích se Kontinentální hokejová liga prokázal jako všestranné a relevantní téma v současném prostředí. Prostřednictvím hloubkové analýzy prozkoumáme, jak se Kontinentální hokejová liga vyvíjel v průběhu času a jeho vliv na lidi, komunity a průmysl. Čtěte dále a zjistěte více o tomto fascinujícím tématu!
Základní informace | |
---|---|
Země | ![]() ![]() ![]() ![]() |
Druh sportu | lední hokej, muži |
Zahájení | 2008 |
Předchůdce | Ruská superliga ledního hokeje |
Statut | profesionální |
Hierarchie | mezinárodní liga |
Podřazená liga | Všeruská hokejová liga |
Oficiální web | khl.ru |
Týmy | |
Počet týmů | 23 |
Počet zápasů v základní části | 60 |
Obhájce titulu | Metallurg Magnitogorsk (2023/2024) |
Nejvíce titulů | Ak Bars Kazaň, CSKA Moskva, Metallurg Magnitogorsk (3x) |
Vedení | |
Prezident | Alexandr Medveděv |
Předseda představenstva | Gennadij Timčenko |
Viceprezident | Vladimir Toržkov |
Vývoj názvu | |
Období | Názvy |
2008– | Kontinentální hokejová liga - KHL |
Kontinentální hokejová liga (KHL, Континентальная хоккейная лига) je mezinárodní profesionální hokejová liga. Byla založena v roce 2008 a navazuje na svého předchůdce, ruskou superligu. Je považovaná za prémiovou ligu v Evropě a Asii a za druhou nejlepší hokejovou ligu na světě.[1][2]
KHL složena z 22 klubů (19 klubů z Ruska, po jednom z Kazachstánu, Běloruska a Číny). V historii v lize působily i celky ze Slovenska (HC Slovan Bratislava v letech 2012–2019, HC Lev Poprad v sezóně 2011/2012), Česka (HC Lev Praha působil v letech 2012–2014), Finska, Lotyšska (Jokerit Helsinki a Dinamo Riga odstoupily v sezóně 2021/2022 v reakci na invazi Ruska na Ukrajinu), Ukrajiny a Chorvatska. Velkou většinu tvoří v KHL ruští hráči, ale hrají v ní i hráči z ostatních zemí Evropy a také ze Severní Ameriky. Nejstarší hokejové kluby v ruském hokeji jsou CSKA Moskva, Spartak Moskva, Dynamo Moskva a SKA Petrohrad, které byly založeny v roce 1946.
V premiérové sezóně ve finále zvítězil Ak Bars Kazaň nad Lokomotivem Jaroslavl symbolicky v den letu Jurije Gagarina do vesmíru. Přesně 12. dubna zvedl poprvé v historii Alexej Morozov Gagarinův pohár. V roce 2017 měla KHL nejvyšší celkovou návštěvnost v Evropě s 5,32 miliony v základní části.[3]
Od roku 2010 se změnila struktura ligy, kluby jsou nyní rozděleny podle geografické polohy a vznikly dvě konference – Východní a Západní, každá konference se dále dělí do dvou divizí. Každý tým v sezóně hraje minimálně dvě hry proti každému z ostatních týmů. V play-off hraje nejlepších osm klubů z každé konference a to na čtyři vítězné zápasy, ve finále vítězové hrají o Gagarinův pohár.
V ruských klubech KHL může hrát jen pět zahraničních hráčů, což znamená, že v základní sestavě může nastoupit pouze 5 hráčů, kteří nemají ruské občanství. Během minulé sezóny hráli v lize hráči minimálně třinácti různých národností. V posledních dvou letech vede KHL spor s NHL ohledně hráčů, kteří nedovoleně odejdou buď z KHL, nebo z NHL. Asi nejznámějším hráčem, kterého se tento spor týká je Alexandr Radulov, který v roce 2008 utekl ze zámořského Nashvillu Predators do ruské Ufy. V říjnu 2010 byl konflikt mezi ligami vypořádán, když obě podepsali novou dohodu ke ctění jejich vzájemných smluv s hráči.[4]
Tým | ![]() |
![]() |
Kontinentální pohár (vítěz ZČ) |
---|---|---|---|
![]() |
2008/09, 2009/10, 2017/18 | 2014/15, 2022/23 | — |
![]() |
2018/19, 2021/22, 2022/23 | 2015/16, 2017/18, 2020/21 | 2014/15, 2015/16, 2016/17, 2018/19, 2020/21 |
![]() |
2013/14, 2015/16, 2023/24 | 2016/17, 2021/22 | — |
![]() |
2011/12, 2012/13 | — | 2013/14, 2023/24 |
![]() |
2014/15, 2016/17 | — | 2012/13, 2017/18, 2022/23 |
![]() |
2020/21 | 2011/12, 2018/19 | 2010/11 |
![]() |
2010/11 | — | 2008/09, 2009/10 |
![]() |
— | 2012/13 | 2011/12 |
![]() |
— | 2010/11 | |
![]() |
— | 2009/10 | |
![]() |
— | 2008/09, 2023/24 | |
![]() |
— | 2013/14 |
Od sezóny 2013 má v Česku, na Slovensku a v Maďarsku na KHL výhradní práva televize Sport 1 a Sport 2 maďarské společnosti AMC Networks International Central Europe (dříve Chello Central Europe), v Česku vysílala vybrané zápasy i Nova Sport a Fanda.[19] V Rusku, USA a Kanadě jsou zápasy vysílány hlavně na televizním kanále KHL-TV, mezinárodně se dá sledovat také na internetu (tv.khl.ru Archivováno 16. 4. 2012 na Wayback Machine.). Práva na vysílání mají také ruské televize Match TV, v Evropě pak Viasat, Sport 1 a 2, TV6, ESPN, Sportitalia 2, Sportdigital.tv, Premier Sports, Hockey TV, DigiSport, Yle, Sportklub a Eurosport-Asia.
Utkání hvězd KHL je souboj nejlepších hráčů KHL konaný od roku 2009 každoročně v lednu nebo únoru. Dříve proti sobě hrály tým ruských hráčů versus „zbytek světa“, nyní Východní versus Západní konference.
Rekordní nejvyšší návštěvnost celé KHL měl v české O2 areně finálový zápas Lva Praha s Metallurg Magnitogorsk, a to 17 073 diváků.[20] Celková a průměrná návštěvnost v jednotlivých sezónách je následující:[21][22][23][24][25][26]
Sezóna | Celková návštěvnost | Průměrná návštěvnost |
---|---|---|
2008–09 | 3 883 947 | 5298 |
2009–10 | 4 219 305 | 5474 |
2010–11 | 4 288 666 | 5785 |
2011–12 | 4 321 518 | 5891 |
2012–13 | 4 775 366 | 6106 |
2013–14 | 4 596 836 | 6081 |
2014–15 | 5 395 035 | 6422 |
2015–16 | 5,875,645 | 7,065 |
2016–17 | 5,892,889 | 7,210 |
2017–18 | 5,318,175 | 7,005 |
2018-19 | 5,644,804 | 7,544 |
2019–20 | 5,118,949 | 6,854 |
V březnu 2022 obdržely ruské kluby KHL od ruského hokejového svazu příkaz, aby během svých zápasů vyjadřovaly podle schválených pravidel podporu armádě, která v té době prováděla invazi na Ukrajině. Podle instrukcí měly kluby distribuovat připravené propagandistické letáčky a plakáty, doporučené byly i vzkazy na kostce nad ledem v průběhu utkání. K tomu bylo v dopise uvedeno: „Berte na vědomí, že tato propagace je povinná a musí být dokumentována.“[27]
Finský, švédský a český hokejový svaz se rozhodly, že kdo se po ruské invazi upsal či upíše v KHL, nebude pozván do národní reprezentace.[28]