V dnešním článku prozkoumáme různé aspekty související s Kongregace Milosrdných sester III. řádu sv. Františka pod ochranou Svaté Rodiny v Brně. Od jeho vzniku a vývoje až po jeho možné implikace a aplikace dnes. Během této cesty budeme analyzovat různé přístupy a perspektivy, které nám umožní lépe porozumět roli, kterou Kongregace Milosrdných sester III. řádu sv. Františka pod ochranou Svaté Rodiny v Brně sehrál v průběhu času a jak nadále ovlivňuje různé oblasti společnosti. Od historických a kulturních aspektů až po jeho relevanci v současném panoramatu se ponoříme do široké škály témat, abychom pochopili důležitost a význam Kongregace Milosrdných sester III. řádu sv. Františka pod ochranou Svaté Rodiny v Brně v současném světě. Připojte se k nám na této cestě objevování a bádání o Kongregace Milosrdných sester III. řádu sv. Františka pod ochranou Svaté Rodiny v Brně a objevujte jeho fascinující vesmír z multidisciplinární perspektivy.
Kongregace Milosrdných sester III. řádu sv. Františka pod ochranou Svaté Rodiny | |
---|---|
Základní informace | |
Kategorie | ženská katolická kongregace diecésního práva |
Úloha | péče o nemocné a pečovatelská služba |
Sídlo | Brno |
Země původu | ![]() |
Založil | František Saleský Bauer, Bernardina Hošková |
Odkazy | http://www.frantiskanky.cz/ |
Kongregace Milosrdných sester III. řádu sv. Františka pod ochranou Svaté Rodiny je římskokatolická ženská kongregace zaměřená na službu nemocným.
Brněnský biskup dr. František Saleský Bauer se s úmyslem založit kongregaci sester ošetřovatelek, které by v případě války sloužily ve vojenských lazaretech, obrátil r. 1886 na pražskou kongregaci Šedých sester. Ta vyhověla jeho žádosti a vyslala jako základ nové řeholní komunity tři sestry pod vedením Bernardiny Hoškové. Členky kongregace se od počátku věnovaly péči o nemocné v nemocnicích i v domácnostech, za první světové války ošetřovaly raněné ve vojenských lazaretech i polních nemocnicích.[1]
Kongregace nepřetržitě působila i v době komunistické totality, kdy sestry nesměly sloužit v nemocnicích a od r. 1958 ani sídlit v Brně. Pracovaly v domovech důchodců a v ústavech pro mentálně postižené. Po Sametové revoluci byl postupně obnoven brněnský mateřinec a sestry se do něj vrátily.[2]
K roku 2006 šlo o jednu z nejpočetnějších řeholních kongregací v republice.[3]