Konfederace
Téma Konfederace je široce diskutované a vyvolalo velký zájem v dnešní společnosti. Po desetiletí je Konfederace předmětem diskusí mezi odborníky z různých oborů a je také předmětem zájmu široké veřejnosti. Jeho význam je nepopiratelný a jeho dopad zasahuje do různých oblastí společnosti. V průběhu let prošel Konfederace významnými změnami, které poznamenaly jeho vývoj a jeho vliv v současném světě. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty související s Konfederace, od jeho původu až po jeho dnešní dopad, s cílem nabídnout komplexní a aktualizovanou vizi tohoto velmi relevantního tématu.
Konfederace[1] je spolek nebo sdružení, zpravidla mezi státy. Podle státoprávní teorie lze konfederaci definovat jako volný svazek států, jehož členské státy zůstávají subjekty mezinárodního práva.[2]
Sdružení států je označováno jako spojení dvou nebo několika suverénních států, které je podloženo a uzavřeno na základě mezinárodní smlouvy.[3] Členské státy[3] pak mají vlastní společné orgány, které spravují společné záležitosti, které se zpravidla týkají společné obrany, politiky a diplomacie. V ostatních směrech zůstávají nebo mohou zůstat sdružené státy v jednání samostatné.[zdroj?] Členské státy konfederace mají obvykle garantováno právo ústavou nebo smlouvou z ní vystoupit.[zdroj?]
Konfederace v historii
Konfederaci tvořily v minulosti tyto státy:[3]
- Švýcarsko v letech 1815–1848 (slovo konfederace si formálně ponechalo v románských úředních jazycích ve svém názvu dodnes)
- Spojené státy americké v letech 1776–1787 (také v letech 1861–1865, viz Konfederované státy americké)
- Senegambie v letech 1982–1989 (Senegal a Gambie)
- 1. Rýnský spolek v letech 1645– [4][5] (spojenectví několika německých panovníků na ochranu nezávislosti)
- 2. Rýnský spolek v letech 1806–1813[5][6] (konfederace německých států pod francouzskou hegemonií Napoleona I.)
- Německý spolek v letech 1815–1866
- Severoněmecký spolek v letech 1866–1871
- Srbsko a Černá Hora v letech 2003–2006[7]
Neuskutečněným záměrem z doby po druhé světové válce byla Polsko-československá konfederace.[8]
Konfederace v současnosti
Znaky konfederace dnes vykazuje nejvíce Evropská unie (základem je mezinárodní smlouva), která však má i určité znaky federace.[zdroj?]
V současnosti se za de facto konfederaci považuje Bosna a Hercegovina. Ta je tvořena dvěma tzv. entitami: 1) Republika srbská a 2) Federace Bosny a Hercegoviny (ta se skládá z občanského společenství Bosňáků a společenství (bosenských) Chorvatů). Třetí částí je tzv. Distrikt Brčko, který je spravován orgány obou hlavních entit. Ve všech ústavních orgánech je ústavně zakotveno paritní zastoupení představitelů Srbů, Bosňáků a Chorvatů. Toto zřízení bylo výsledkem uzavření tzv. Daytonské dohody, jež docílila ukončení ozbrojených konfliktů na území Bosny a Hercegoviny.[9]
V červenci 2024 byla založena konfederace Aliance Sahelských států jejíž členové jsou Mali, Niger a Burkina Faso.[10]
Název státu
| „ | Označení státu v názvu za konfederaci (nebo za federaci) však nesmí svádět k nesprávné obsahové analýze struktury vztahů mezi státy a jejich částmi: Švýcarská konfederace (podle názvu státu) byla federací již od roku 1848, přestože svůj název změnila až s ústavou v roce 1999. Stejně tak federativní uspořádání státu nemusí být součástí názvu státu (dnešní Belgické království). | “ |
| — Monografie Státověda: Stát - Jednotlivec - Konstitucionalismus | ||
Reference
- ↑ Malá československá encyklopedie ČSAV, heslo Konfederace, III. svazek, vydala Academia, Praha 1985
- ↑ Základy státoprávní teorie, ekonomie a ekonomiky, neformální logiky, nakladatelství FORTUNA ISBN 80-7168-240-3 str. 17
- ↑ a b c Malá československá encyklopedie ČSAV, heslo Sdružení států, V. svazek, vydala Academia, Praha 1986
- ↑ Malá československá encyklopedie ČSAV, heslo Rýnský spolek, V. svazek, vydala Academia, Praha 1986
- ↑ a b Leccos.cz: Rýnský spolek I. a II.. leccos.com . . Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2011-07-15.
- ↑ Napoleon.org: Creation of the Confederation of the Rhine, 12 July, 1806. 195.154.144.20 . . Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-29.
- ↑ Serbia . Evropský výbor regionů . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Československo-polská konfederace, CoJeCo, 14. 3. 2000, aktualizováno 28. 5. 2007, autor -red-
- ↑ RESCHOVÁ, Jana a kol. Státověda: Stát - Jednotlivec - Konstitucionalismus. 1. vyd. : Wolters Kluwer, 2019. 484 s. ISBN 978-80-7552-695-3. S. 295–298.
- ↑ Poslední američtí vojáci odcházejí z nigerské základny v Niamey. Niger, Burkina Faso a Mali se chtějí stát konfederací. : Dostupné online.
Literatura
- Malá československá encyklopedie ČSAV, heslo Konfederace, III. svazek, vydala Academia, Praha 1985
- Malá československá encyklopedie ČSAV, heslo Sdružení států, V. svazek, vydala Academia, Praha 1986
- Základy státoprávní teorie, ekonomie a ekonomiky, neformální logiky, nakladatelství FORTUNA ISBN 80-7168-240-3 str. 17
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu konfederace na Wikimedia Commons
