Komunikační linie

V tomto článku prozkoumáme fascinující život Komunikační linie, postavy, která zanechala nesmazatelnou stopu v historii. Od skromných začátků až po vzestup ke slávě Komunikační linie čelil mnoha výzvám a vynikal ve svém oboru. Na těchto stránkách budeme analyzovat jeho odkaz a ponaučení, které se můžeme z jeho kariéry naučit. Kromě toho budeme zkoumat vliv Komunikační linie na dnešní společnost a jeho dopad na současný svět. Tento článek bezpochyby slibuje hluboký ponor do života a díla Komunikační linie a představuje jedinečný a odhalující pohled na jeho trvalé dědictví. Připojte se k nám na této cestě objevovat vše o Komunikační linie a jeho dopadu na svět!

Konvoj lodí podporujících spojenecké síly při invazi do Normandie v červnu 1944

Komunikační linie (nebo jen komunikace, též zásobovací trasa) představuje ve vojenství trasu, která spojuje operující vojenskou jednotku s její zásobovací základnou. Po komunikačních liniích se přepravují zásoby a posily, bezpečná a průchozí komunikační linie je proto životně důležitá pro efektivní fungování jakýchkoli vojenských sil. Před nástupem válečného využití telegrafu a rádia představovaly komunikační linie také cesty, které používali kurýři na koních nebo běžci k doručování rozkazů a bojových zpráv mezi veliteli jednotek a jejich velitelstvím.

Jednotka, jejíž komunikační linie byly kompromitovány (vyzrazeny či ohroženy), se stává zranitelnou, může být izolována a zničena, protože ztratila možnost vyžádat si posily a zásoby. Typicky třeba partyzánská činnost může spočívat právě v narušování komunikačních linií.

V anglofonním prostředí se používá zkratka LOC z anglického line of communication. Lze pak rozlišit námořní komunikační linie (SLOC ze sea), pozemní komunikační linie (GLOC z ground) a letecké komunikační linie (ALOC z air).

Příklady

Mezi známé případy důležitosti komunikačních linií a jejich ochrany či naopak narušení patří:

  • V napoleonských válkách obtížný terén Pyrenejského poloostrova a guerrilový odboj ve Španělsku (1808–1814) ztěžoval a nakonec zcela zlikvidoval francouzský plán na ovládnutí země.[1][2] Neúměrné prodloužení zásobovacích tras a jejich ohrožování kozáckými výpady v ruském tažení roku 1812 způsobily Napoleonově armádě značné ztráty.[1][3]
  • Ve vrcholné fázi druhé světové války bylo v tzv. „bitvě o koleje“ partyzány citelně narušováno zásobování německé armády, podle německých pramenů bylo nasazeno zhruba 250 000 vojáků a příslušníků SS pro různé bezpečnostní úkoly, sovětská strana dokonce uváděla, že jen ke střežení železničních tratí mělo být nasazeno 300 000 – 600 000 příslušníků německé armády a místních policejních sil.[4] Např. V Přerově v únoru 1945 působil štáb velitele týlových komunikací a spojů (Kommandeur der rückwartigen Verbindungen – Korück 551), který měl za úkol zejména udržovat komunikace v průchozím stavu pro zásobování i případný ústup německých jednotek.[5]
  • V průběhu druhé světové války napadaly německé ponorky v Atlantském oceánu zásobovací konvoje vypravované mimo jiné ze Spojených států amerických na podporu Spojenců v Evropě. Toto ohrožení vedlo k posilování ochrany konvojů eskortními plavidly i k vývoji nových technologií odhalování ponorek a účinného boje proti nim.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Line of communication na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b ČERNÝ, Vladimír. Protipartyzánské operace na Moravě v letech 1944-1945. Brno, 2007 .  324 s. Disertační práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Vladimír Goněc. s. 50. Dále jen ČERNÝ (2007). Dostupné online.
  2. ↑ CHARTRAND, Rene. Spanish Guerrillas in the Peninsular War 1808-14. Oxford: Osprey Publishing, 2004. 67 s. (Elite; sv. 108). ISBN 1-84176-629-1. S. 9, 16, 24, 27, 51, 54. (anglicky) 
  3. ↑ HAYTHORNTHWAITE, Philip. Borodino 1812. Napoleon's Great Gamble. Oxford: Osprey Publishing, 2012. 193 s. (Campaign; sv. 246). ISBN 9781849086974. Kapitola The End of the Campaign. (anglicky) 
  4. ↑ ČERNÝ (2007). S. 69.
  5. ↑ ČERNÝ (2007). S. 227.

Literatura

Související články