V dnešním světě je Kolibřík mečozobec téma, které získalo velký význam v různých kontextech. Od svého dopadu na společnost až po svůj vliv na ekonomiku, Kolibřík mečozobec vzbudil široký zájem a vyvolal četné debaty ve veřejném mínění. To je důvod, proč je nezbytné důkladně analyzovat různé aspekty související s Kolibřík mečozobec, abychom plně porozuměli jeho rozsahu a důsledkům. V tomto článku se ponoříme do složitosti Kolibřík mečozobec, prozkoumáme jeho různé aspekty a nabídneme komplexní vizi, která umožní čtenáři porozumět tomuto tématu v širším měřítku.
![]() | |
---|---|
![]() | |
Stupeň ohrožení podle IUCN | |
![]() málo dotčený[1] | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | živočichové (Animalia) |
Kmen | strunatci (Chordata) |
Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
Třída | ptáci (Aves) |
Podtřída | letci (Neognathae) |
Řád | svišťouni (Apodiformes) |
Čeleď | kolibříkovití (Trochilidae) |
Rod | Ensifera Lesson, 1843 |
Binomické jméno | |
Ensifera ensifera (Boissonneau, 1840) | |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Kolibřík mečozobec (Ensifera ensifera) je velký druh kolibříka žijícího na území Bolívie, Kolumbie, Ekvádoru, Peru a Venezuely. Jedná se též o jediného představitele rodu Ensifera.
Dorůstá 17–23 cm, čímž náleží mezi největší druhy kolibříků, a váží 12 až 15 g. Jeho tělo je převážně tmavozelené. Má načernalý ocas a za očima bílou skvrnu, typickou pro většinu kolibříků. K letu používá dlouhá zaostřená křídla. Jeho nejvýraznějším znakem je nápadně dlouhý a mečovitý zobák, který je dlouhý 11 cm. Tento zobák je delší než celý zbytek jeho těla. Jedná se o adaptaci umožňující získávání nektaru z květů s dlouhou trubkou (např. druhu Passiflora mixta), do kterých se ostatní druhy kolibříků nedostanou.[2][3][4] Je to jediný pták, který má zobák větší než tělo.[5]
Sídlí ve vysokých nadmořských výškách (2000–4000 m n. m.) v hustých pralesích, kde se drží vlhkost a teploty se zde obvykle pohybují okolo 10 a 15 °C.