Dnes se chceme ponořit do fascinujícího světa Kokštejn. Ať už tomu dáme jakýkoli přístup, Kokštejn vždy v lidstvu vzbuzoval zájem a zvědavost. Ať už jako předmět studia, jako historická postava nebo jako inspirace pro kreativitu, Kokštejn zanechal svou stopu ve světě nepředstavitelnými způsoby. V průběhu historie byla předmětem debat, analýz a obdivu a byla považována za referenční bod v různých kontextech. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Kokštejn a pokusíme se osvětlit jeho důležitost a dopad na různé aspekty lidského života.
Kokštejn | |
---|---|
![]() Wilsonova skála se zbytky hradu Kokštejn | |
Základní informace | |
Výstavba | po r. 1350 |
Zánik | před r. 1556 |
Stavebník | manové třebíčského kláštera |
Další majitelé | neznámý |
Poloha | |
Adresa | Wilsonova skála, Hartvíkovice, ![]() |
Souřadnice | 49°9′42,84″ s. š., 16°5′21,84″ v. d. |
Další informace | |
Rejstříkové číslo památky | 20524/7-2635 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Hrad Kokštejn (též Kufštejn nebo Kopfštejn[1]) stával na skále nad Dalešickou přehradou u obce Hartvíkovice. Jeho zbytky jsou chráněny jako kulturní památka České republiky.[2]
Kokštejn byl postaven ve 2. polovině 14. století many třebíčského kláštera na skále u Hartvíkovic jako protiváha blízkých Čalonic. Jediná zmínka o hradu je z roku 1556, kdy se uvádí jako pustý.[1]
Jednalo se o menší objekt, který měl sloužit jako předsunutý vojenský opěrný bod k ochraně panství třebíčského benediktinského kláštera.
Místo hradu je přístupné po žlutě značeném turistickém okruhu Hartvíkovice–Kokštejn–Hartvíkovice. V blízkosti se nachází rekreační osada Wilsonka.