Kníničky (zaniklá vesnice)
V dnešní době je Kníničky (zaniklá vesnice) tématem, které v dnešní společnosti nabylo velkého významu. Jeho dopad přesahuje hranice a pokrývá různé aspekty každodenního života. Proto je nutné podrobně analyzovat různé úhly a perspektivy, které Kníničky (zaniklá vesnice) nabízí, protože jeho vliv je citelný v různých oblastech, od politiky po populární kulturu. V tomto článku se ponoříme do světa Kníničky (zaniklá vesnice), abychom lépe porozuměli jeho důležitosti a tomu, jak ovlivňuje lidi v jejich každodenním životě. Tato analýza nám umožní získat širší a úplnější představu o Kníničky (zaniklá vesnice) a jeho dopadu na současný svět.
| Kníničky | |
|---|---|
 Odkryté zbytky Kníniček | |
| Lokalita | |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°14′17″ s. š., 16°30′49″ v. d. |
  Kníničky | |
| Další údaje | |
| Zaniklé obce.cz | 5155 |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kníničky (německy Kinitz) jsou zaniklá vesnice, která se rozkládala při řece Svratce na částech území současných katastrů dnešních brněnských městských částí Brno-Kníničky a Brno-Bystrc. Původní vesnice Kníničky vznikla ve středověku v rozšířené části údolí Svratky na levém břehu řeky podél cesty z Brna, Žabovřesk a Komína. Zanikla kvůli výstavbě Brněnské (Kníničské) přehrady v letech 1936–1940, kdy byla zatopena.
Před zaplavením původní vesnice byla ve druhé polovině 30. let vybudována nová vesnice Kníničky, rozkládající se východně od původní vsi při silnici z Bystrce do Jinačovic, do níž se přestěhovala většina obyvatel původních Kníniček. Nová obec měla do roku 1956 identické katastrální území jako původní obec. K 1. lednu 1957 byla většina jejího katastru v okolí nové přehrady připojena k Brnu, zatímco obci zůstalo území jen o málo větší než její intravilán. K 1. červenci 1960 byla připojena k Brnu i nová vesnice, takže katastr Kníniček odpovídal původnímu. Ve druhé polovině 60. let 20. století při radikální druhé katastrální reformě Brna získalo katastrální území Kníniček své současné hranice.
V červnu 2009 při snížení hladiny přehrady (kvůli vyčištění) byly obnaženy zbytky některých zdí, jakož i kousky cihel, křidlic a drobných zlomků keramiky.[1]
Fotogalerie
-
Zbytky původních Kníniček, odkryté v červnu 2009 -
Zbytek jedné ze zdí v původních Kníničkách, odkrytý v červnu 2009
Odkazy
Reference
- ↑ OBRAZEM: Dno Brněnské přehrady odhalilo cihly i tašky ze střech. iDNES.cz . 2009-06-12 . Dostupné online.
Literatura
- MLEJNKOVÁ, Hana a kol. Zatopené kulturní a přírodní dědictví jižní Moravy. Praha: Výzkumný ústav vodohospodářský, 2016. 263 s., obr., mp., plány. ISBN 978-80-87402-52-8.
- MLEJNKOVÁ, Hana. Zatopené kulturní a přírodní dědictví jižní Moravy. Jižní Morava. 2014, roč. 50, sv. 53, s. 215–216. ISBN 978-80-86931-85-2. ISSN 0449-0436.
- Zatopené kulturní a přírodní dědictví jižní Moravy = Submerged cultural and natural heritage of the South Moravia: katalog výstavy. : Výzkumný ústav vodohospodářský, . 76 s. ISBN 978-80-87402-51-1.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kníničky na Wikimedia Commons - Prygl.net – Kníničky – informace na serveru Prygl.net
- Fotografie původních i nových Kníniček
- Dějiny Kníniček na webu novodobých Kníniček
