Knížecí Pláně
V tomto článku prozkoumáme vše, co souvisí s Knížecí Pláně, do hloubky. Od jeho historických počátků až po jejich význam dnes, přes různé aspekty a aplikace. Knížecí Pláně je velmi důležité téma, které vzbudilo zájem odborníků i laické veřejnosti. V tomto směru se budeme ponořit do jeho významu, dopadu a vývoje v čase. Podobně budeme analyzovat různé perspektivy a přístupy, které byly poskytnuty, stejně jako důsledky a důsledky, které to mělo v různých oblastech. Čtěte dále a zjistěte vše, co potřebujete vědět o Knížecí Pláně a jeho vlivu na moderní svět.
| Knížecí Pláně | |
|---|---|
 Obnovený hřbitov na Knížecích Pláních | |
| Lokalita | |
| Charakter | samota |
| Obec | Borová Lada |
| Okres | Prachatice |
| Kraj | Jihočeský kraj |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 48°57′23″ s. š., 13°37′52″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 0 (2021)[1] |
| Katastrální území | Knížecí Pláně (11,96 km²) |
| PSČ | 385 01 |
| Počet domů | 0 (2021)[1] |
  Knížecí Pláně | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 107964 |
| Kód k. ú. | 707961 |
| Zaniklé obce.cz | 639 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Knížecí Pláně (německy Fürstenhut) jsou bývalá obec na Šumavě, část obce Borová Lada v okrese Prachatice v Jihočeském kraji.[2] Místo se nachází v Národním parku Šumava na holé planině v nadmořské výšce 1021 metrů těsně u hranic s Německem. V roce 2011 zde trvale nikdo nežil.[3]
Historie
Nutnost zpracovat dřevo v pohraničních lesích způsobila, že v roce 1799 dal kníže Schwarzenberg souhlas k tomu, aby si 48 dřevařských rodin postavilo své domky v místě, jenž se tehdy nazývalo německy „Schöne Ebene“ – Pěkná vyhlídka.[4] Nová vesnice (osada) byla postavena mezi lety 1800 až 1801 a dostala německý název Fürstenhut, který později (v roce 1877) dostal český ekvivalent v pojmenování obce Knížecí Pláně.[4][p 1]
Nejstarší písemná zpráva o počtu domů a obyvatel je z roku 1840.[4] Tehdy zde stálo již 59 domů, ve kterých bydlelo celkem 521 osadníků.[4] Tehdy (1840) zde také stála myslivna, lesní hájovna, mlýn,[5] pila, škola, obecní úřad, čtyři ubytovací hostince a nacházelo se tu i stanoviště hraniční stráže.[4] V roce 1861 byl položen základní kámen nového kamenného kostela svatého Jana Křtitele.[4] Ten byl za účasti široké veřejnosti slavnostně vysvěcen dne 27. ledna 1864.[4] Rok poté (1865) byla v Knížecích Pláních zřízena i samostatná fara.[4] V té době (1865) zde již žilo v 60 domech na 725 osob.[4][p 2] V pozdějších letech se počet domů sice zvyšoval, zatímco počet obyvatel mírně klesal.[4] Část vsi včetně kostela v roce 1912 vyhořela. Nový kostel byl v pseudogotickém slohu vystavěn v roce 1915. Až do roku 1913 měli místní dřevaři poddanské postavení závislé na knížecím velkostatku. Po vzniku ČSR v roce 1918 a zestátnění schwarzenberských lesů na základě pozemkové reformy došlo k definitivnímu zrovnoprávnění obyvatelstva. Knížecí Pláně se potýkaly velmi silnou nezaměstnaností v důsledku velké hospodářské krize ve 30. letech 20. století.[6]
Teprve v roce 1902 zde byl zřízen samostatný obecní úřad.[4] Poštovní úřad na Knížecích Pláních byl otevřen o jedenáct let později – v roce 1913.[4] V roce 1930 žilo v obci celkem 458 osob, přičemž převážná část obyvatelstva byla německé národnosti (jen 8 osob bylo české národnosti).[4] Na konci 30. let 20. století zde žilo v téměř 80 domech 450 obyvatel (z toho jen 9 české národnosti).[4] V letech 1938 až 1945 bylo území obce v důsledku uzavření Mnichovské dohody přičleněno k nacistickému Německu. Po skončení druhé světové války značná část obyvatelstva uprchla do Německa.[4] Řádným odsunem obyvatelstva německé národnosti tak úředně prošlo jen 58 osob.[4] Státní statistický úřad v Praze uvádí, že k 22. květnu 1947 bylo v obci Knížecí Pláně sečteno 53 přítomných obyvatel.[7] Obec Knížecí Pláně byla 16. února 1952 úředně připojena k obci Nový Svět.[8] Ještě v roce 1957 tady bydlelo 53 osob, ale vznik zakázaného příhraničního pásma zapříčinil definitivní zánik obce Knížecí Pláně.[4][p 3] Kostel nechala odstřelit Československá lidová armáda v roce 1956.[4] Současně s kostelem byl zlikvidován i přilehlý hřbitov.[9][10] Do současnosti (2019) se nezachoval ani jeden z původních domů obce.[4] Na místě, kde nyní (2019) stojí budova Knížecí Pláně – Hájenka, stávala kdysi hájovna.[4]
Současnost
V současné době zbyl z obce jen hřbitov, který byl v roce 1992 ze zbytků náhrobních kamenů bývalými místními německými obyvateli obnoven a oplocen. Na místě kostela byl vztyčen 13 m vysoký dřevěný kříž, který byl po vichřici v lednu 2007 nahrazen menším křížem. Nově zde byla postavena (v roce 1999, na místě bývalé hájovny) farma s chovem ovcí a skotu, v níž je restaurace a ubytování.
Kromě nepatrných pozůstatků zlikvidovaných domů je v terénu dobře patrný především systém polí, ohraničených mezními pásy z mohutných balvanů.[11]
Obyvatelstvo
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 767 | 713 | 638 | 531 | 534 | 474 | 458 | 34 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 |
| Počet domů | 62 | 67 | 66 | 66 | 67 | 68 | 75 | 75 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 |
Obecní správa
Při sčítání lidu v letech 1850–1899 Knížecí Pláně byly osadou městyse Strážný v okrese Prachatice. V letech 1900–1952 byly samostatnou obcí v okrese Prachatice. V následujícím období byla osada úředně zrušena a jako část obce Borová Lada byla obnovena 11. října 2005.[14]
Okolí a zajímavosti
- Křižovatka turistických značených tras do Bučiny, Borových Lad, Horní Vltavice a Strážného
- Výhled na Luzný, do vnitřní Šumavy a za jasného počasí i na Alpy (Dachstein)
- Nádrže na plavení dřeva: nádrž U Tokaniště, Polecká nádrž, Žďárecké jezírko
- Rašeliniště: Buková slať, Knížecí slať, Žďárecká slať
- Přes Knížecí Pláně přechází hlavní evropské rozvodí. Červený potok jižně od osady teče do Černého moře, zatímco Malá Vltava na severu teče do Severního moře.
Odkazy
Poznámky
Reference
- ↑ a b Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online.
- ↑ Tajemství šumavských Knížecích Plání. Novinky.cz . Borgis . Dostupné online.
- ↑ Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 196.
- ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t Informační popis podrobné historie Knížecích Plání vyvěšený na vnější stěně budovy hostince a penzionu Knížecí Pláně – Hájenka.
- ↑ Reifenmühle, Tremlmühle . . Dostupné online.
- ↑ ZVÁNOVEC, Mikuláš. Knížecí Pláně / Fürstenhut . . Dostupné online.
- ↑ Seznam obcí v zemích Českých k 1. únoru 1949. Praha: Státní statistický úřad S. 30.
- ↑ Úřední list ze dne 16. února 1952, částka 20. Praha: Ministerstvo vnitra S. 93.
- ↑ Knížecí Pláně | Borová Lada a okolí. www.borova-lada.cz . . Dostupné online.
- ↑ kostel sv. Jana Křtitele v databázi Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice
- ↑ Archeologický atlas ČR: Knížecí Pláně: Zaniklá dřevorubecká vesnice Fürstenhut (19. a 20. století) . . Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 . Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 . Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data . . Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 236.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Knížecí Pláně na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Huť (obce) v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Encyklopedické heslo Pláně v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
- Knížecí Pláně v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Knížecí Pláně na webu Zaniklé obce
