Kleovka
V dnešním světě se Kleovka stal relevantním tématem velkého zájmu široké veřejnosti. Ať už kvůli svému dopadu na společnost, historickému významu nebo vlivu na populární kulturu, Kleovka je tématem, které nadále vyvolává diskuse a kontroverze. Od svých počátků až po vývoj v současném světě Kleovka upoutal pozornost akademiků, odborníků, nadšenců a zvědavců. V tomto článku důkladně prozkoumáme všechny aspekty související s Kleovka a nabídneme komplexní a podrobný přehled, který čtenáři umožní lépe porozumět jeho důležitosti a relevanci v dnešním světě.
| Kleovka | |
|---|---|
 | |
| Základní informace | |
| Zánik | 1878 |
| Další majitelé | Filip svobodný pán z Elmptů, JUDr. Karel Hausschild |
| Poloha | |
| Adresa | původní č.p. 63, Praha 2 - Vinohrady,  Česko |
| Souřadnice | 50°4′11,61″ s. š., 14°26′22,97″ v. d. |
 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kleovka je zaniklá usedlost v Praze 2-Vinohradech, která se nacházela v ulici Nad Petruskou severně od usedlosti Perucka.[1][2]
Historie
Původně se zde rozkládaly dvě vinice – Kleovka a Grünwaldka. V 18. století je měl v majetku Filip svobodný pán z Elmptů. Po jeho smrti je roku 1797 získal v dražbě setník Tielle, generální zplnomocněnec barona Wimmera. Ještě v polovině 19. století v těchto místech vinohrad existoval.
Roku 1878 byla na místě zbořené usedlosti postavena nová vila Kleovka, zvaná také Alvína. V 80. letech 19. století ji vlastnil JUDr. Karel Hausschild, majitel nedaleké Perucky.
Další informace
- Původní adresa vily na místě usedlosti byla Koprníkova (Koperníkova) čp. 63.[3][4] Po rozparcelování a zastavění okolních pozemků zde vznikla ulice, která se názvu Nad Petruskou dočkala až v roce 1947.[5]
- Na místě usedlosti a vily stojí novostavba se stejným čp. 63.[p. 1]
Odkazy
Poznámky
- ↑ Encyklopedie Prahy 2 usedlost a následně vilu umisťuje do ulice Na Kleovce čp. 2040/1.
Reference
- ↑ Císařské povinné otisky map stabilního katastru. 1841, Vinohrady - dříve Weinberge (Winice). CPO evid. č. 3498–1, mapový list č. VI. Český úřad zeměměřický a katastrální. Archivní mapy. Dostupné online.
- ↑ Plán Prahy J. D. Hubera z roku 1769 (perspektivní). In: Historický atlas měst: Praha. Historický ústav Akademie věd ČR, v. v. i., 1994. Dostupné online Archivováno 4. 9. 2017 na Wayback Machine..
- ↑ RUTH, František. Kronika královské Prahy a obcí sousedních. Díl II. Karlova třída - U Půjčovny. Praha: Pavel Körber, 1903-1904. 1246 s. Dostupné online. Kapitola Koprníkova, s. 595.
- ↑ JANEČEK, Julius. Město Královské Vinohrady. V Praze: , 1895. 134 s., s. příl.. S. 11, 147. (Meziměstská korespondence - číslo stanice: 446). Dostupné online.
- ↑ BRONCOVÁ, Dagmar, POLÁK, Milan. Nad Petruskou. Encyklopedie Prahy 2. Ulice. 25.10.2020. . Dostupné online
Literatura
- JANEČEK, Julius. Město Královské Vinohrady. V Praze: , 1895. 134 s., s. příl.. S. 11, 147. (Meziměstská korespondence - číslo stanice: 446). Dostupné online.
- LAŠŤOVKOVÁ, Barbora: Pražské usedlosti. 1. vyd. Praha: Libri, 2001. 359 s. ISBN 80-7277-057-8. S. 145.
- POLÁK, Milan. Kleovka, Na Kleovce 2040/1 (Vinohrady). Encyklopedie Prahy 2. Stavby. 25.10.2020. . Dostupné online.
Související články
Externí odkazy
- Královské Vinohrady Archivní mapy na webu ČÚZK, rok vydání: 1841.
- Monumentální plán královského hlavního města Prahy. NAKI maps. Měřítko: 5000, rok vydání: 1885, autor: Brož, Josef. Vlastník: Městská knihovna v Praze.
- Vrtuální mapová sbírka: Orientační plán král. hl. města Prahy a obcí sousedních. Měřítko: 5000, rok vydání: 1914. Vlastník: Historický ústav Akademie věd České republiky.
- Orientační plán hlavního města Prahy s okolím (1938), list č.48. Archivováno 9. 8. 2017 na Wayback Machine., rok vydání: 1938. Městská knihovna v Praze.
- Dvě Prahy