V dnešním článku se ponoříme do Klínatka vidlitá, tématu, které v historii vyvolalo zájem mnoha lidí. Je to široký a rozmanitý koncept, který pokrývá různé aspekty, od jeho dopadu na společnost až po jeho význam na osobní úrovni. Klínatka vidlitá byl předmětem studia, debat a úvah, generoval protichůdné názory a kladl zásadní otázky. V tomto článku prozkoumáme různé přístupy a perspektivy, které se kolem Klínatka vidlitá objevily, s cílem nabídnout kompletní a obohacující vizi tohoto velmi relevantního tématu. Připojte se k nám na této prohlídce Klínatka vidlitá a objevte vše, co toto fascinující téma nabízí!
![]() | |
---|---|
![]() | |
Stupeň ohrožení podle IUCN | |
![]() málo dotčený[1] | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | živočichové (Animalia) |
Kmen | členovci (Arthropoda) |
Podkmen | šestinozí (Hexapoda) |
Třída | hmyz (Insecta) |
Podtřída | křídlatí (Pterygota) |
Řád | vážky (Odonata) |
Podřád | šídla (Anisoptera) |
Čeleď | klínatkovití (Gomphidae) |
Rod | klínatka (Onychogomphus) |
Binomické jméno | |
Onychogomphus forcipatus Linnaeus; 1758 | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Klínatka vidlitá (Onychogomphus forcipatus) je druh vážky z podřádu šídel. Je rozšířena ve střední a východní Evropě, ale v některých státech už byla vyhubena. V Česku se vyskytuje vzácně ostrůvkovitě.[2] Je zapsaná v červeném seznamu ohrožených druhů bezobratlých jako druh ohrožený.[3]
Tělo má délku 45-55 mm.[4] V barvě těla se projevuje pohlavní dichroismus, kdy samička je žlutočerná a sameček je spíš zelenožlutě-černý a na zadečku až černobílý.[2] Oči se na temeni nestýkají (poznávací znak klínatek). Křídla jsou čirá s rozpětím 60-70 mm.[4] Nohy má černé, v horní části stehen hnědé. Svrchu zadečku má žluté skvrny. Zadeček je u samečků na posledních článcích rozšířený.
Nymfy (larvy) žijí na písčitých dnech čistých vodních toků nebo jezer. Zde se živí malým vodním hmyzem. Nymfa se vyvíjí 3-4 roky.[2] Dospělé klínatky létají do května do srpna.[4] Dospělé klínatky se většinou zdržují v blízkosti vodních ploch nebo toků. Samičky nemají kladélka, proto snáší vajíčka za letu přímo na vodní hladinou, na které jsou pak neseny proudem dál, než se uchytí na dně.[5]