V tomto článku podrobně prozkoumáme Klášterní mlýn (Osek), téma, které má významný dopad na různé aspekty současné společnosti. Od svého vzniku upoutal Klášterní mlýn (Osek) pozornost akademiků, odborníků v oboru a široké veřejnosti a vyvolal debatu a zájem o jeho důsledky. V průběhu let se Klášterní mlýn (Osek) vyvíjel a získal nové nuance a stal se referenčním bodem, který označoval před a po v různých oblastech. Prostřednictvím komplexní analýzy prozkoumáme různé dimenze Klášterní mlýn (Osek), od jeho původu až po jeho relevanci dnes, stejně jako jeho možné budoucí zaměření. Kromě toho se budeme zabývat různými pohledy a názory, které se kolem tohoto fenoménu objevily, s cílem poskytnout komplexní a obohacující vizi Klášterní mlýn (Osek).
Klášterní mlýn | |
---|---|
![]() | |
Základní informace | |
Sloh | baroko |
Architekt | Octavio Broggio |
Výstavba | 1707 |
Stavebník | Osecký klášter |
Poloha | |
Adresa | Rooseveltova č.p. 483, Osek, okres Teplice, ![]() |
Souřadnice | 50°37′16,2″ s. š., 13°41′48,4″ v. d. |
Další informace | |
Kód památky | 42489/5-2722 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) (součást památky Klášter Osek) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Klášterní mlýn v Oseku u Duchcova v okrese Teplice je vodní mlýn, který stojí v severovýchodní části kláštera na Oseckém potoce.[1] Spolu s areálem kláštera je chráněn jako nemovitá kulturní památka České republiky.[2]
Mlýn byl postaven v letech 1707–1709 podle plánu architekta Octavia Broggia.[2]
Patrová budova na obdélném půdorysu se sedlovou střechou má přízemní přístavek na východní straně; původně byla omítnutá. Hlavní západní vstupní průčelí je devítiosé. Zdivo interiéru není plně zachované a jsou v něm patrny pozůstatky černé kuchyně. Před východním průčelím navazuje na pozůstatky lednice odvodní kanál, který vede třetí terasou opatské zahrady.[2]
Voda na vodní kolo tekla náhonem v podobě podzemního kanálu, který byl na vantroky veden před jižním bočním průčelím mlýna.[1] Mlýn je zcela bez technologie, vodní kolo na vrchní vodu zaniklo.[1]