Klášter Cordeliers
V tomto článku prozkoumáme dopad Klášter Cordeliers na současnou společnost. Klášter Cordeliers je předmětem zájmu a diskusí v různých oblastech vědění, od společenských věd po technologie. Jeho vliv přesáhl geografické a kulturní hranice a jeho význam se neustále vyvíjí. Na těchto stránkách budeme analyzovat různé aspekty, které tvoří přítomnost Klášter Cordeliers v naší současné realitě, stejně jako její projekci do budoucnosti. Od jeho původu až po jeho praktické důsledky se ponoříme do hluboké analýzy, která se snaží osvětlit téma tak relevantní, jak je v současné době nevyhnutelné.
| Klášter Cordeliers | |
|---|---|
 Fasáda refektáře | |
| Lokalita | |
| Stát |  Francie |
| Místo | 6. pařížský obvod |
| Ulice | rue de l'École-de-Médecine |
| Souřadnice | 48°51′2″ s. š., 2°20′28,69″ v. d. |
 | |
| Základní informace | |
| Řád | Řád menších bratří konventuálů |
| Odkazy | |
| Kód památky | PA00088502 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Klášter Cordeliers (francouzsky Couvent des Cordeliers), též Klášter menších bratří (Couvent des frères mineurs) byl klášter minoritů v Paříži. Nacházel se v prostoru dnešního sídla Univerzity Paříž V v ulici Rue de l'École-de-Médecine v 6. obvodu. Označení Cordelières je odvozeno od slova cordel, francouzského výrazu pro cingulum. Klášter byl založen roku 1230. V budově od roku 1835 sídlí muzeum anatomie Musée Dupuytren.
Historie
První minorité se usadili mezi lety 1217 a 1219 v Saint-Denis severně od Paříže, odkud přesídlili na Montagne Sainte-Geneviève. Zde krátce předtím dominikáni založili jakobínský klášter. Zatímco dominikáni sídlili vně městských hradeb, plánovali minorité od roku 1223 založit klášter mimo hradby v oblasti zvané Vauvert. Stavba se však ještě před svým dokončením zřítila. Poté jim opat Eudes z kláštera Saint-Germain-des-Prés přenechal pozemek ležící západněji blíže k městu. Klášter ležel západně od silnice vedoucí z města na jih (dnešní ulice Rue Monsieur-le-Prince), severovýchodní hranici tvořila polní cesta, dnešní Rue de l'École-de-Médecine, kde ležel vstup do kláštera.
Nejspíše v roce 1236 vstoupil do kláštera scholastik Alexandre de Hales, který přeložil do kláštera svou teologickou kolej a založil zde tzv. starší františkánskou školu. Jeho nástupcem byl Bonaventura z Bagnoregia. Klášter se těšil přízni královské rodiny. Královna Jana z Évreux financovala v roce 1341 stavbu kaple a infirmaria a dalších budov. Karel V. nechal jako dauphin v nepřítomnosti svého otce v letech 1356 a 1357 svolat generální stavy, které zasedaly ve velkém sále kláštera. Také královna Anna Bretaňská podporovala klášter. V 17. století přeložil Ludvík XIV. sídlo rytířského Řádu sv. Michala z Vincennes do kláštera Cordeliers.
Po vypuknutí Velké francouzské revoluce byl klášter v roce 1790 zrušen. Klášterní kostel a část budov sloužila ke shromážděním klubu kordeliérů, který založil Camille Desmoulins. Od roku 1795 sídlila v bývalém klášteře nemocnice. V roce 1802 byly budovy až na křížovou cestu, refektář a dormitář strženy a byla zde vystavěna škola pro lékařskou fakultu (École Pratique de la Faculté de Médecine) a nová nemocnice se 140 lůžky. Obě budovy byly v letech 1877-1900 plně rekonstruovány.
Dnes působí františkánský řád v Paříži v klášteře svatého Františka v ulici Rue Marie-Rose ve 14. obvodu.
Pohřbení v klášteře
- 1284: Petr I. z Alenconu, syn Ludvíka IX.
- 1305: královna Jana I. Navarrská, manželka Filipa IV. Sličného
- 1371: srdce královny Jany z Évreux, manželky Karla IV. Sličného, tělo je uloženo v bazilice Saint-Denis
- 1321: královna Marie Brabantská, druhá manželka Filipa III.
- 1322: srdce krále Filipa V., ostatky uloženy v Saint-Denis
- 1328: Ludvík z Valois (1318–1328), syn Karla I. z Valois a jeho třetí ženy Mahauty ze Châtillonu
- 1328: Ludvík Francouzský (*/† 1328), syn Filipa VI. a jeho první ženy Jany Burgundské
- 1329: srdce Mahauty z Artois, její tělo je pohřbeno v klášteře Maubuisson
- 1330: Ludvík Francouzský (*/† 1330), syn Filipa VI. a jeho první ženy Jany Burgundské
- 1336: Karel z Évreux (1305–1336), syn Ludvíka z Évreux
- 1793: Jean Paul Marat, revolucionář, novinář a jakobín, pohřben pod stromy v rajské zahradě, 1794 přenesen do Pantheonu, 1795 přenesen z Pantheonu na hřbitov kostela Saint-Étienne-du-Mont
Architektura
Z kláštera se dochovaly pozdněgotické budovy z konce 15. století, které sloužily jako refektář a dormitář. Jedná se o jeden z řídkých dochovaných dokladů středověké klášterní architektury v Paříži.
Původní křížová chodba existovala až do roku 1877. Kvůli svému špatnému stavu byla při stavbě nemocniční budovy rozebrána a za použití původních stavebních prvků opět postavena do původní podoby.
Klášterní kostel se nacházel mezi křížovou chodbou a ulicí Rue des Cordeliers. Jednalo se o trojlodní stavbu, za jejíž apsidou se nacházel refektář. O něco dále východněji stála teologická škola. Jižní část klášterního komplexu zabírala klášterní zahrada s infirmariem.
Související články
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Couvent des Cordeliers (Paris) na německé Wikipedii.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Klášter Cordeliers na Wikimedia Commons - (francouzsky) Záznam v evidenci historických památek
- (francouzsky) Historie kláštera
