Dnes je Kelkit tématem velkého zájmu a významu v různých oblastech společnosti. Jeho dopad se rozšířil po celém světě a vyvolal debaty, úvahy a akce týkající se jeho důsledků. V tomto článku podrobně a kriticky prozkoumáme roli Kelkit v naší současné realitě a analyzujeme její různé aspekty, perspektivy a důsledky. Bude zkoumán jeho vliv v různých kontextech, stejně jako možná řešení a alternativy k řešení jeho problémů. Kelkit se umístil jako ústřední téma veřejné i soukromé agendy a je nezbytné porozumět jejímu rozsahu a dynamice, abychom ji mohli efektivně a zodpovědně řešit.
Kelkit | |
---|---|
![]() | |
Základní informace | |
Délka toku | 356 km |
Plocha povodí | 10 600 km² |
Světadíl | Asie |
Pramen | |
Východopontské hory 40°7′53,4″ s. š., 39°28′45,48″ v. d. | |
Ústí | |
Yeşilırmak 40°45′57,25″ s. š., 36°30′32,58″ v. d. | |
Protéká | |
![]() | |
Úmoří, povodí | |
Černé moře, Yeşilırmak | |
Geodata | |
OpenStreetMap | OSM, WMF |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Kelkit (turecky Kelkit Çayı) je řeka v Turecku. Pramení ve Východopontských horách v provincii Gümüşhane. Dále protéká provinciemi Erzincan, Giresun, Sivas a Tokat, než vyústí do řeky Yeşilırmak jako její největší pravý přítok. Je 356 km dlouhá. Povodí má rozlohu 10 600 km².
Pramení ve Východopontských horách. Teče v hluboké dolině, která místy prochází soutěskami. V délce asi 150 km, od Suşehri k Resaduiye a Niksar, kopíruje severoanatolský zlom.
Na řece leží město Niksar.