Katovické vojvodství (1975–1998)

Téma Katovické vojvodství (1975–1998) je téma, které v průběhu času vyvolalo zájem a debatu. Ať už kvůli svému dopadu na naše životy, historickému významu nebo vlivu na společnost, Katovické vojvodství (1975–1998) byl předmětem úvah a studií. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty související s Katovické vojvodství (1975–1998), od jeho počátků až po jeho dnešní vývoj. Budeme analyzovat její význam v různých kontextech a jak poznamenala veřejnou agendu. Kromě toho prozkoumáme názory a vnímání o Katovické vojvodství (1975–1998) a o tom, jak ovlivnil způsob, jakým se vztahujeme ke světu kolem nás. Pomocí multidisciplinárního přístupu se pokusíme osvětlit toto fascinující a často složité téma s cílem poskytnout hlubší a širší porozumění Katovické vojvodství (1975–1998).

Katovické vojvodství
Katovické vojvodství – znak
znak
Geografie
Hlavní městoKatovice
Souřadnice50°15′20″ s. š., 19°1′13″ v. d.
Rozloha6 650 km²
Obyvatelstvo
Počet obyvatel3 894 900 (1998)
Hustota zalidnění585,7 obyv./km²
Správa regionu
StátPolskoPolsko Polsko
Vznik1. června 1975
Zánik1998
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Katovické vojvodství bylo vojvodství v Polsku, jedno ze 49 vojvodství existujících v letech 1975-1998. Jeho velikost činila 6650 km2 (20. v Polsku), počet obyvatel v roce 1998 3 894 900 obyvatel. V roce 1998 se dělilo na 43 měst a 46 obcí. Sousedilo s 5 vojvodstvími: na západě s Opolským vojvodstvím, na severu s Čenstochovským vojvodstvím, na východě Kieleckým a Krakovským vojvodstvím a na jihu s Bílským vojvodstvím. Jihozápadní hranicí tvořila státní hranice Čеskoslovenskem, od 1. ledna 1993 s Českou republikou.

Historie

V roce 1975, v důsledku správní reformy v zemi, v severní části katovického vojvodství bylo vytvořeno  čenstochovské vojvodství, v jižní – bílské, dále k vojvodství byly připojeny z opolského vojvodství území okresu Ratiboř, a z krakovského vojvodství – pás území okresů od Brzeszcz po Pilicy (včetně s Jaworznem, Olkuszem a Chrzanowem). Katovické vojvodství mělo rozlohu 6650 km2. Na státních poznávacích značkách vojvodství byly registrační značky KA, KT (od roku 1976), KB, KC, KD (od roku 1980) a KX (od 1993).

V roce 1999 bylo opět změněno administrativní dělení Polska. Téměř celé katovické vojvodství (87,65% – 5828,15 km2) se stalo součástí Slezského vojvodství, s výjimkou území současných okresů Olkusk a Chanów a gminy Brzeszcze v okrese Osvětim (12,35% – 821,85 km2), které se staly součástí Malopolského vojvodství.

Okresní Střediska

  • Okresní správa Będzin pro gminy: Bobrowniki a Psary a města: Będzin, Czeladź, Dąbrowa Górnicza, Sosnowiec a Vojkovice
  • Okresní správa Chrzanów pro gminy: Babice, Chrzanów, Libiąż a Trzebinia a město Jaworzno
  • Okresní správa Gliwice pro gminy: Gierałtowice, Ornontowice, Pilchowice, Rudziniec, Sośnicowice, Toszek a Wielowieś a města: Gliwice, Knurów, Pyskowice a Zabrze
  • Okresní správa Katovice pro gminy Chełm Śląski a města: Bytom, Chorzów, Imielin, Katovice, Mysłowice, Ruda Śląska, Siemianowice Śląskie a Świętochłowice
  • Okresní správa Olkusz pro gminy: Bolesław, Klucze, Olkusz a Wolbrom a města Bukowno a Sławków
  • Okresní správa Pszczyna pro gminy: Bestwina, Brzeszcze, Czechowice-Dziedzice, Goczałkowice-Zdrój, Miedźna, Pawłowice, Pszczyna a Suszec
  • Okresní správa v Raciboř pro gminy: Krzanowice, Krzyżanowice, Kuźnia Raciborska, Nędza, Pietrowice Wielkie a Rudnik, a město Ratiboř
  • Okresní správa Rybnik pro gminy: Czerwionka-Leszczyny, Gaszowice, Jejkowice, Kornowac, Lyski a Świerklany a města Rybnik a Żory
  • Okresní správa Tarnovskie Góry pro gminy: Krupski Młyn, Świerklaniec, Tąpkowice, Tworóg a Zbrosławice a města: Miasteczko Śląskie, Piekary Śląskie a Tarnowskie Góry
  • Okresní správa Tychy pro gminy: Bojszowy, Kobiór a Wyry a města: Bieruń, Lędziny, Łaziska Górne, Mikołów, Orzesze a Tychy
  • Okresní správa Wodzisław Śląski pro gminy: Godów, Gorzyce, Lubomia, Marklowice, Mszana a Zebrzydowice a města: Jastrzębie-Zdrój, Pszów, Radlin, Rydułtowy a Wodzisław Śląski
  • Okresní správa Zawierc pro gminy: Łazy, Mierzęcice, Ogrodzieniec, Pilica, Siewierz a Żarnowiec a města Poręba a Zawiercie

Největší města

Počet obyvatel k 31.12.1976[1]

Počet obyvatel k 31.12.1998[2]

Počet obyvatel v letech

  • 1975 – 3 487 900
  • 1980 – 3 733 900
  • 1985 – 3 916 400
  • 1990 – 3 988 800
  • 1995 – 3 924 800
  • 1998 – 3 894 900

Wojvodové

Vojvodové:[3]

  • Stanisław Kiermaszek (1975-1978)
  • Zdzisław Legomski (1978-1980)
  • Henryk Lichoś (1980-1981)
  • Roman Paszkowski (1981-1985)
  • Tadeusz Wnuk (1985-1990)
  • Wojciech Czech (1990-1994)
  • Eugeniusz Ciszak (1994-1997)
  • Marek Kempski (1997-1998)

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Województwo katowickie (1975–1998) na polské Wikipedii.

  1. ↑ Rocznik statystyczny województwa katowickiego 1977
  2. ↑ Mały Rocznik Statystyczny 1998
  3. ↑ Poczet wojewodów śląskich i katowickich (pol.). W: Dziennik Zachodni . Polska Press Sp. z o.o., 2014-03-02. .