Dnes je Kartézská mocnina tématem zájmu a diskuzí v různých oblastech. Od politiky po populární kulturu, Kartézská mocnina upoutal pozornost lidí všech věkových kategorií a prostředí. Jeho dopad a relevance přesáhly hranice a staly se místem setkání pro debaty a úvahy. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Kartézská mocnina, analyzujeme jeho vliv na současnou společnost a jeho projekci do budoucnosti. Od jeho počátků až po vývoj v průběhu času se ponoříme do hluboké analýzy, která nám umožní pochopit důležitost Kartézská mocnina v naší současné realitě.
Kartézská mocnina je matematický pojem z oboru teorie množin, odvozovaný z kartézského součinu podobným způsobem, jako je běžně používaná aritmetická mocnina odvozena ze součinu.
Pokud je množina a přirozené číslo, pak kartézskou mocninou rozumíme - násobný kartézský součin množiny se sebou samou:
Speciálně pro dostáváme jako množinu všech uspořádaných dvojic prvků z , pro dostáváme jako množinu všech uspořádaných trojic prvků z .
Předchozí definici lze zobecnit tak, aby se nevztahovala pouze na konečné množiny:
Kartézskou mocninou množin a rozumíme množinu všech zobrazení množiny do množiny .
Všimněme si, že konkrétně pro Y konečné odpovídá tato definice (až na izomorfismus, jak bude vidět v následujícím příkladu, ale tím se není třeba zatěžovat) výše uvedené základní definici – všechny uspořádané dvojice z nejsou nic jiného, než všechna zobrazení dvouprvkové množiny ( nebo ) do . (Uspořádané n-tice prvků určité množiny se standardně definují jako zobrazení z {0,1,… n} nebo {1,2,… n} do této množiny.) Zajímavá začíná být tato definice pro nekonečné .
Pokud vezmeme za množinu všech přirozených čísel , dostáváme kartézskou mocninu – tj. množinu všech nekonečných posloupností prvků množiny .
Mezi výše uvedenými definicemi je přece jen nepatrný rozdíl. Ukážeme si to na následujícím příkladu:
Obě množiny se sice nepatrně liší způsobem, jakým je realizována posloupnost dvou prvků (v prvním případě jako uspořádaná dvojice, ve druhém jako zobrazení z dvouprvkové množiny), ale strukturu mají shodnou – jsou izomorfní.