V tomto článku prozkoumáme fascinující svět Karel Rakouský, téma, které upoutalo pozornost milionů lidí po celém světě. Karel Rakouský byl v průběhu let předmětem mnoha studií a výzkumů a jeho dopad na moderní společnost je nepopiratelný. Od svého objevení Karel Rakouský vyvolal nekonečné debaty a kontroverze a probudil nebývalý zájem o různé oblasti znalostí. V následujících řádcích se ponoříme do nejrelevantnějších podrobností o Karel Rakouský, prozkoumáme jeho historii, jeho vliv dnes a budoucí perspektivy, které nabízí. Nezáleží na tom, zda jste odborník na toto téma nebo jste jen zvědaví, tento článek vám poskytne obohacující a úplný pohled na Karel Rakouský.
Karel Rakouský | |
---|---|
![]() markrabě Karel z Burgau po roce 1606, autor Domenico Custos | |
Narození | 22. listopadu 1560 Křivoklát, České království |
Úmrtí | 31. října 1618 (ve věku 57 let) nebo 30. října 1618 (ve věku 57 let) Überlingen, Bádensko-Württembersko |
Místo pohřbení | farní kostel sv. Martina, Günzburg |
Bydliště | část městské hradby a nárožní věže v Günzburku |
Povolání | voják |
Choť | Sibylla z Jülichu-Kleve-Bergu |
Partner(ka) | Chiara Elisa Isabella di Ferrero |
Děti | (levobočci) Anna Alžběta Karel Ferdinand |
Rodiče | Ferdinand II. Tyrolský Filipína Welserová |
Rod | Habsburkové |
Příbuzní | polorodá sestra: Anna Tyrolská |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Karel Rakouský (německy: Karl von Österreich; 22. listopadu 1560, Křivoklát – 31. října 1618, Überlingen u Bodamského jezera) byl markrabě z Burgau, hrabě nellenburský a hohenberský, vnuk císaře Ferdinanda I. Habsburského.
Byl druhým synem arcivévody Ferdinanda II. Tyrolského a jeho první ženy Filipíny Welserové. Jelikož bylo manželství rodičů morganatické, neměl Karel nárok na titul arcivévody ani na tyrolské hrabství svého otce, které po Ferdinandově smrti přešlo na hlavní linii rodu.
Do roku 1564 žil s rodiči a bratrem Ondřejem na Křivoklátě a poté v tyrolském zámku Ambras. Vychovatelem obou bratrů se stal hofmistr Ernest von Rauchenberg. I když se Ferdinand pokusil získat pro svého syna titul velmistra Řádu německých rytířů, stal se Karel nakonec vojákem.
Bojoval pod španělským velením a roku 1587 se vypracoval na plukovníka. Později se jako velitel zúčastnil bojů v Nizozemí a po roce 1592 velel vojsku v Uhrách proti Osmanům. Od roku 1594 byl polním maršálem. O tří roky později pomáhal při obléhání uherského Györu.
Od roku 1607 žil v Günzburgu. Podle Karlových návrhů byla přestavěna rezidence Günzbach a roku 1616 zde nechal založit klášter kapucínů. V roce 1613 se stal členem Ligy katolických stavů. Svůj majetek před smrtí rozdělil mezi svou ženu, své děti a syna po bratru Ondřejovi. Zámek Ambras přešel po jeho smrti na císaře Rudolfa II. Karlovy ostatky byly uloženy roku 1619 v günzburském kostele kláštera kapucínů. Roku 1821 však byly převezeny do tamního farního kostela sv. Martina.
Po několika nezdařilých sňatkových pokusech se roku 1601 oženil se svou sestřenicí Sibyllou, dcerou vévody z Jülichu-Kleve-Bergu Viléma Bohatého a habsburkovny Marie. Manželství zůstalo bezdětné.
Se svou milenkou Elizou Ferrariovou měl Karel dceru:
S neznámou ženou měl dva syny, kteří nosili přídomek von Hohenberg: