V tomto článku se ponoříme do světa Karel Dub a prozkoumáme jeho mnohé aspekty a projevy. Od svých počátků až po svou relevanci dnes, Karel Dub upoutal pozornost lidí všech věkových kategorií a prostředí. Prostřednictvím této komplexní analýzy se budeme snažit lépe porozumět tomu, čím je Karel Dub tak fascinující a jaký dopad má na naši společnost. Bez ohledu na to, zda jste odborníkem na toto téma nebo se jen zajímáte o další informace, tento článek vám poskytne informace nezbytné k úplnému pochopení fenoménu Karel Dub. Připravte se ponořit se na cestu objevování a poznání!
Karel Dub | |
---|---|
Narození | 21. dubna 1899 Hrzín |
Úmrtí | 24. října 1942 (ve věku 43 let) Koncentrační tábor Mauthausen |
Příčina úmrtí | popraven zastřelením |
Bydliště | Viktorinova 1191/4, Praha-Nusle |
Povolání | tiskařský dělník |
Choť | Miroslava Dubová |
Děti | František Dub (* 1927) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Karel Dub (21. dubna 1899 Hrzín – 24. října 1942 Koncentrační tábor Mauthausen) byl podporovatel výsadku Out Distance popravený nacisty.
Karel Dub se narodil 21. dubna 1899 v Hrzíně do rodiny Františka Duba a Františky Dubové rozené Sůvové. Pracoval jako tiskařský dělník a byl ženatý s Miroslavou Dubovou, rozenou Čermákovou. V roce 1927 se manželům narodil syn František.
Do odbojové sítě se zapojil přes svou manželku Miroslavu Dubovou, která působila jako dobrovolná sestra Československého červeného kříže. Stejně jako Marie Bradáčová a Josefa Bautzová (Baucová) patřila i jeho žena mezi spolupracovnice Anny Šrámkové, předsedkyně Krajského poradního sboru dobrovolných sester Československého červeného kříže.
Manželé Dubovi bydleli ve Viktorinově ulici v pražských Nuslích. Pomáhali obstarávat potřebné věci pro ukrývané parašutisty a poskytovali ubytování členům paraskupiny Out Distance Karlovi Čurdovi a Adolfovi Opálkovi.
Karel Dub byla zatčen 15. srpna 1942 (jeho manželka již 21. června 1942). Z policejní vazby v Praze byl deportován do Malé pevnosti Terezín. Dne 29. září 1942 byl stejně jako jeho manželka stanným soudem odsouzen k trestu smrti. Po transportu do koncentračního tábora Mauthausen byli oba dne 24. října 1942 zastřeleni.
Syn František byl internován na zámečku Jenerálka, kde Němci zřídili dětský domov pro děti s podobným osudem. V dubnu 1944 byly děti z Jenerálky převezeny do tábora ve Svatobořicích u Kyjova. Když se blížil konec války a tábor byl likvidován, putoval s ostatními dětmi do tábora v Plané nad Lužnicí, kde se dočkal konce války.