Tento článek se bude zabývat tématem Karanč, které je dnes velmi důležité. Karanč získal velký význam v různých oblastech a vyvolal zájem a diskusi mezi odborníky i širokou veřejností. V průběhu let Karanč vyvolal řadu výzkumů, teorií a úvah, které obohatily znalosti o tomto tématu. Podobně Karanč vygeneroval různé pozice a názory, které odrážejí různorodost pohledů, které na věc existují. V tomto článku budou analyzovány různé aspekty související s Karanč, stejně jako jeho důsledky a dopady v dnešní společnosti.
Karanč Karancs | |
---|---|
![]() Rozhledna na vrcholu | |
Vrchol | 727 m n. m. |
Poznámka | nejvyšší bod Cerové vrchoviny |
Poloha | |
Světadíl | Evropa |
Stát | ![]() ![]() |
Pohoří | Cerová vrchovina |
Souřadnice | 48°9′30″ s. š., 19°47′23″ v. d. |
![]() ![]() Karanč | |
Typ | kopec |
Hornina | andezit |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Karanč (maďarsky Karancs, 727 m n. m.) je zalesněný kopec v Cerové vrchovině na slovensko-maďarské státní hranici. Maďarská část se nachází na území okresu Salgótarján (župa Nógrád), slovenská na území okresu Lučenec (Banskobystrický kraj). Vrch se vypíná nad maďarskou obcí Somosköújfalu, nejbližší slovenskou obcí je Šiatorská Bukovinka. Karanč je nejvyšším bodem celé Cerové vrchoviny. Na vrcholu je postavena rozhledna.