V dnešním článku se ponoříme do tématu Kaple svatého Václava (Lysá nad Labem), tématu, které bezpochyby vzbudí velký zájem širokého spektra čtenářů. Kaple svatého Václava (Lysá nad Labem) je téma, které upoutalo pozornost lidí všech věkových kategorií a společenských vrstev a jeho význam přesahuje hranice a kultury. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Kaple svatého Václava (Lysá nad Labem) a budeme se zabývat jeho historickým významem, jeho dopadem na současnou společnost a možnými důsledky pro budoucnost. Od svého vlivu na ekonomiku až po roli v populární kultuře, Kaple svatého Václava (Lysá nad Labem) je téma, které si zaslouží podrobné prozkoumání, abychom pochopili jeho skutečný rozsah a význam.
Kaple svatého Václava u Lysé nad Labem | |
---|---|
![]() Kaplička sv. Václava, též známá jako eremitáž u sv. Václava | |
Místo | |
Stát | ![]() |
Kraj | Středočeský |
okres | Nymburk |
Obec | Lysá nad Labem |
Souřadnice | 50°11′0,48″ s. š., 14°46′29,62″ v. d. |
Základní informace | |
Církev | římskokatolická |
Provincie | česká |
Diecéze | pražská |
Vikariát | staroboleslavský |
Farnost | Lysá nad Labem |
Zasvěcení | svatý Václav |
Další informace | |
Kód památky | 16802/2-1867 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Kaplička sv. Václava, též známá jako eremitáž u sv. Václava, je pozůstatkem původní poustevny na panství Lysá nad Labem v okrese Nymburk. Výklenková kaple se sochami andělů Radostné a Žalostné smrti se nachází na hranici katastrů Dvorce (Lysá nad Labem) a obce Káraný v okrese Praha-východ.[1]
Kaplička byla postavena v roce 1696 jako součást areálu poustevny a tzv. zázračné zahrady s čtrnácti plastikami, fontánkou a větrným mlýnem. Iniciátorem výstavby byl tehdejší majitel panství František Antonín Špork. Poustevna byla umístěna na okraji jeho panství a tvořila tak vstup směrem od Prahy. Současná podoba, kdy výklenkovou kapli sv. Václava doplňuje dvojice soch andělů-světlonošů Žalostné a Radostné smrti, vznikla až po zrušení poustevny ve 30. letech 18. století. Ostatní sochy z poustevny byly přemístěny na ohradní zeď Kostela svatého Jana Křtitele v Lysé nad Labem. Některé zdroje přisuzují autorství soch Matyáši Bernardu Braunovi, což by však znamenalo, s ohledem na Braunův věk, jejich pozdější vznik.
Bezprostředně kolem kapličky prochází od roku 1873 železniční trať Rakouské severozápadní dráhy, nyní frekventovaný úsek trati z Prahy do Lysé nad Labem. Do roku 1996 zde bylo hradlo a byla sem zaústěna vlečka Vodního zdroje Káraný, snesená roku 2007.