V dnešním světě se Kaple svatého Jana Pavla II. (Bukovany) stal tématem rostoucího zájmu. S rozvojem technologií a globalizací získal Kaple svatého Jana Pavla II. (Bukovany) nebývalý význam v různých oblastech společnosti. Ať už ve vědecké, kulturní, politické nebo každodenní sféře, Kaple svatého Jana Pavla II. (Bukovany) významně ovlivnil způsob, jakým lidé komunikují, vnímají svět a činí rozhodnutí. V tomto článku podrobně prozkoumáme dopad Kaple svatého Jana Pavla II. (Bukovany) a analyzujeme jeho vliv na různé aspekty našeho každodenního života.
Kaple svatého Jana Pavla II. | |
---|---|
Místo | |
Stát | ![]() |
Kraj | Jihomoravský |
Okres | Hodonín |
Obec | Bukovany |
Souřadnice | 49°2′29,02″ s. š., 17°6′4,97″ v. d. |
Základní informace | |
Zasvěcení | Jan Pavel II. |
Datum posvěcení | 20. října 2013 |
Světitel | Jan Graubner |
Architektonický popis | |
Architekt | Jaroslav Vlach |
Výstavba | 2012–2013 |
Další informace | |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Kaple svatého Jana Pavla II. se nachází v obci Bukovany nedaleko jihomoravského města Kyjov v okrese Hodonín. Stavba byla zahájena v září 2012, vysvěcena pak 20. října 2013 arcibiskupem olomouckým a metropolitou moravským Mons. Janem Graubnerem.[1] Zasvěcena je papeži Janu Pavlu II., jehož kanonizace se v době dokončení stavby očekávala[2] a došlo k ní 27. dubna 2014. Do oltáře v kapli byla zakomponována (coby hlavní relikvie) kapka jeho krve vpitá do části oděvu při autotransfuzi po atentátu v roce 1981.[1]
Autorem architektonického řešení kaple je Jaroslav Vlach z blízkého Kyjova. Stavbu financoval bukovanský rodák Josef Kouřil. Sám žije rovněž v Kyjově, v obci však žila řada jeho předků.[2]
Na financovaní stavby se podíleli i obyvatelé Bukovan, kteří dosud dojížděli na bohoslužby do Kyjova. V době svěcení kaple již mezi sebou vybrali necelý milion korun, za který se pořídily varhany, umělecká díla a další vybavení vnitřních prostor.[3] Pozemek, na kterém stavba vyrůstá, vlastní obec, nicméně po jejím dokončení měl být darován sdružení Bukovanská kaple.[2]
Kaple by sice měla spadat pod správu katolické církve, využívat ji však budou moci i příslušníci jiných vyznání. Kouřil počítá s tím, že stavba bude sloužit i ke koncertům a výstavám.
Kostel ani kaple nestály v Bukovanech téměř 800 let. Místní obyvatelé už na nový svatostánek dvakrát uspořádali veřejnou sbírku, ani jednou se však nepodařilo vybrat dost peněz.[4]