V dnešním světě se Kanál (biologie) stala velmi aktuálním a zajímavým tématem, které vyvolává debaty a diskuse v různých oblastech. Ať už v politické, sociální, technologické nebo kulturní sféře, Kanál (biologie) převzal vedoucí roli a upoutal pozornost společnosti obecně. V průběhu let se Kanál (biologie) vyvíjel a získal nové dimenze, které významně ovlivnily způsob, jakým žijeme, komunikujeme a komunikujeme. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Kanál (biologie) a jeho vliv na náš každodenní život a také jeho důležitost v současném kontextu.
Kanál nebo membránový kanál je v buněčné biologii a molekulární biologii membránový protein, který umožňuje transport určitého typu molekul po jejich koncentračním spádu či po spádu elektrochemického potenciálu.[1] Přitom nevyžaduje pro svou práci ATP. Pokud je kanál určený pro průchod iontů, používá se konkrétnější označení iontový kanál, molekuly vody transportují akvaporiny, a podobně. Mnohé kanály jsou schopné se otevírat a zavírat na základě určitého signálu z nitra nebo z okolí buňky.
V lidském genomu se vyskytuje asi 400 genů kódujících bílkoviny, jež tvoří kanály.[2]
Klasifikace transportních mechanismů vychází z názvoslovné komise Mezinárodní unie pro biochemii a molekulární biologii (IUBMB) tak, jak je v české podobě uvedena v článku od Kotyka [1].
α-Helikální kanály
β-Hřebenové poriny
Toxiny tvořící póry
Kanály syntetizované mimo ribosomy - 12 rodin