Kamhajek
V dnešním světě získal Kamhajek velký význam v různých oblastech společnosti. Ať už v oblasti technologií, medicíny, vzdělávání nebo kultury, Kamhajek určitým způsobem ovlivnila životy lidí. To je důvod, proč je nezbytné důkladně porozumět všemu, co souvisí s Kamhajek, znát jeho výhody, jeho vývoj v čase a možné důsledky, které to má v současnosti a budoucnosti. V tomto článku důkladně prozkoumáme Kamhajek a jeho vliv na různé aspekty našeho života, čímž poskytneme úplný a aktuální přehled tohoto velmi relevantního tématu.
| Kamhajek | |
|---|---|
 Rodný dům Gustava Frištenského (čp. 14) | |
| Lokalita | |
| Charakter | malá vesnice |
| Obec | Křečhoř |
| Okres | Kolín |
| Kraj | Středočeský kraj |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°2′0″ s. š., 15°7′51″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 115 (2021)[1] |
| Katastrální území | Křečhoř (7,5 km²) |
| PSČ | 280 02 |
| Počet domů | 24 (2011)[2] |
  Kamhajek | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 75507 |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kamhajek je vesnice a část obce Křečhoř v okrese Kolín. Nachází se asi jeden kilometr severně od Křečhoře.
Historie
První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1788.[3] Dne 18. června 1757 odtud vyrazila rakouská jízda do bitvy u Kolína proti pruskému vojsku.[4]
Roku 1775 se na kolínském císařském panství začala hospodářská změna, která skončila roku 1785. V té době bylo zrušeno hospodářství při císařském dvoře v Křečhoři a pozemky dvora byly rozděleny na větší počet nových usedlostí na díle v samé Křečhoři, na díle nové vsi Kamhajku, která byla tehdy založena na místě dubového lesíka a nazvána po německu Grünberg. Tyto usedlosti byly dány nemajetným poddaným kolínského panství, zvláště mladším selským synům nebo domkařům. Mnozí z nich se však neradi v tyto tzv. famílie uvazovali, neboť se obávali placení dědičného nájmu z nich, a mnozí se prý dokonce dali nutit až do té míry, že ho panští zřízenci museli v železech vést do nového hospodářství. Z této příčiny zůstalo nezadáno nemálo císařských pozemků, které pak byly levně pronajímány Křečhořským, a v letech 1862–1863, pak byly k panství s mrzutostmi vráceny. Již roku 1786 bylo v Křečhoři 46 domů, v Kamhajku pak stálo 6 čísel domů. Roku 1843 bylo v Křečhoři s Břístvím 51 čísel domů a 379 obyvatel, v Kamhajku 9 čísel a 49 obyvatelů a v roce 1899 bylo napočítáno na Kamhajku 17 čísel a 135 obyvatel.
Osobnosti
- Oldřich Liska (1881–1959), architekt
- Gustav Frištenský (1879–1957), zápasník,[5] má pamětní desku na rodném domě na severním okraji obce (čp. 14)
Fotogalerie
-
Domy podél silnice -
Nové rodinné domky -
Pamětní deska Gustava Frištenského -
Dřevěná socha Gustava Frištenského
Odkazy
Reference
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. .
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Díl 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 106. Archivováno 16. 7. 2021 na Wayback Machine.
- ↑ MARTÍNEK, Jiří. Rodné domy v Čechách, na Moravě, ve Slezsku. Praha: Olympia, 2010. 166 s. ISBN 978-80-7376-202-5. Kapitola Kamhajek, s. 16–17.
- ↑ Dokument: Celoživotní zápas Gustava Frištenského. edu.ceskatelevize.cz . Česká televize . Dostupné online.
Literatura
- Tůma, J. (red.): Paměti osad na Kolínsku. Kolínsko a Kouřimsko, 2. díl. Kolín 1915.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kamhajek na Wikimedia Commons - Kamhajek v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- založení osady
