Kamenný dům v Chebu
V dnešním světě se Kamenný dům v Chebu stal tématem velkého významu a zájmu pro širokou škálu lidí v různých kontextech. Jeho vliv a dosah sahá od každodenního života až po specializovanější oblasti studia, což má významný dopad na společnost obecně. Od svého vzniku Kamenný dům v Chebu podnítil zvědavost a debaty a motivoval odborníky a nadšence k prohloubení jeho porozumění a aplikací. V tomto článku prozkoumáme různé perspektivy a aspekty související s Kamenný dům v Chebu a poskytneme komplexní a podrobný přehled, který čtenářům umožní rozšířit své chápání tohoto vysoce relevantního tématu.
| Kamenný dům v Chebu | |
|---|---|
 | |
| Poloha | |
| Adresa | Cheb,  Česko |
| Ulice | Březinova |
| Souřadnice | 50°4′40,55″ s. š., 12°22′13,4″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 19000/4-3660 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kamenný dům v Chebu (německy Steinhaus in Eger)[1] je historická budova v Chebu z 12. století.
Ve středověku sloužil jako výsadní základna cisterciáků z kláštera Valdsasy, která zpočátku sloužila především obchodu. Z názvu vyplývá, že jde o první kamennou stavbu ve městě mimo štaufskou chebskou falc.
Historie
Kamenný dům je poprvé zmíněn roku 1203 v listině krále Filipa Švábského jako vlastnictví Valdsaského kláštera. V listině král osvobodil valdsaské cisterciáky od všech daní placených městu Cheb.
Zatímco první zmínka hovoří o domě u města, druhá z roku 1215 o domě již ve městě. Od roku 1242 je v listinách budova uváděna jako kamenný dům.
Valdsaský opat Jan IV. nechal zdejší sklad přestavěl na církevní dům. Za opata Franze Kübela byla přistavěna věž se zvony a kaple. Po jeho rezignaci opat Erhard I. Jakobi dům dočasně využíval jako starobinec. V době německé selské války sloužil jako útočiště opatovi Mikuláši V. Seberovi a jeho stoupencům a stal se bezpečným úložištěm dokumentů a klenotů, které byly proto uchráněny vlivu Fridricha Falckého.
I přes osvobození od daní se město Cheb stále snažilo vymáhat od cisterciáků poplatky. Valdsaský klášter produkoval potraviny a zboží nad rámec vlastních potřeb a nadbytek se snažil prodávat. Zřejmě se jim dařilo, neboť založili další obchodní zastoupení v Řezně a usilovali o trhová práva ve vlastním okolí. 1. listopadu 1306 jim král Albrecht Habsburský udělil právo týdenního trhu v Tirschenreuthu.
9. ledna 1319 byla obec Schönbach (Luby) císařem Ludvíkem IV. povýšena na město s právem týdenního trhu a městskými právy podle vzoru Chebu.
Jednotlivá privilegia kamenného domu přečkala úpadek kláštera v době reformace. Falckrabě Richard přestavěl dům na obytnou budovu se zámečnickou dílnou. S rekatolizací po třicetileté válce proběhly pokusy o obnovení domu a privilegií, ale pokud se to podařilo, dům již pozbyl svého někdejšího významu.
Současnost
Kamenný dům stojí na Březinově ulici (dříve Rotkirchstrasse) na okraji starého města, poblíž Horní brány, která byla postavena později. Bývalé západní křídlo domu již neexistuje.
V roce 2001 a 2002 proběhl ve dvoře domu a v blízkém okolí archeologický výzkum, při kterém byly objeveny dvě studny a odpadní jímka. Byly nalezeny zbytky keramiky ze 13. století a dýmník sloužící k odvádění kouře z loučí.[2]
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Steinhaus (Cheb) na německé Wikipedii.
- ↑ Eger, Steinhaus | Interaktivní encyklopedie města Cheb. Encyklopedie Cheb . . Dostupné online.
- ↑ Archeologie - Interaktivní encyklopedie Cheb. visitcheb.cz . . Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kamenný dům v Chebu na Wikimedia Commons
Literatura
- Rudolf Langhammer: Waldsassen - Kloster und Stadt. Waldsassen 1936, S. 125–131.
- Pavel Šebesta: Das Egerer Steinhaus. In: Stiftlandmuseum Waldsassen (Hg.): Ora et labora - Kloster Waldsassen 875 Jahre. 2008. S. 21f.