V dnešním světě je Kalubice (Těšín) relevantní téma, které ovlivňuje lidi všech věkových kategorií, pohlaví a prostředí. Důležitost řešení tohoto problému spočívá v jeho vlivu na různé aspekty každodenního života, od fyzického a emocionálního zdraví až po sociální a ekonomický rozvoj. V průběhu historie byl Kalubice (Těšín) předmětem rozsáhlého výzkumu a debat, které daly vzniknout široké škále pohledů a přístupů, jak k němu přistupovat. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Kalubice (Těšín), od jeho počátků až po jeho dnešní důsledky, abychom na toto téma poskytli komplexní a aktuální pohled.
Kalubice Kalembice | |
---|---|
Poloha | |
Souřadnice | 49°46′45″ s. š., 18°37′57″ v. d. |
Stát | ![]() |
Vojvodství | Slezské |
Okres | Těšín |
Město | Těšín |
![]() | |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Kalubice[1][2][3] (polsky Kalembice, německy Kalembitz) jsou čtvrť Těšína ležící v severní částí města mezi Pastvisky a Hažlachem.
První zmínka o vesnici pochází z listiny vratislavského biskupa Jindřicha I. z Vrbna sepsané kolem roku 1305. Jméno obce pochází od příjmení Kalemba, které v těšínském nářečí znamená také tlustou, línou starou pannu. Po rozdělení Těšínska v roce 1920 se Kalubice ocitly na polské straně hranice. V roce 1973 byly jako součást obce Pastviska připojeny k Těšínu. Roku 1997 na území sídelní jednotky Kalembice žilo 970 obyvatel. V současnosti se jedná o okrajovou čtvrť s převahou rodinných domů. Místní památkou je smírčí kříž pravděpodobně ze 16. století.
Přes Kalubice vede krajská silnice č. 978 spojující Těšín se Slezskými Pavlovicemi a dále s Katovicemi.