Kaaliské krátery
V tomto článku důkladně prozkoumáme téma Kaaliské krátery a všechny jeho důsledky. Od jeho počátků až po jeho dnešní dopad se ponoříme do vyčerpávající analýzy, která pokryje všechny relevantní aspekty. Ať už je Kaaliské krátery osoba, historická událost, společenský fenomén nebo jakékoli jiné zajímavé téma, naším cílem je poskytnout úplný a podrobný přehled, který uspokojí zvědavost našich čtenářů. V tomto směru se ponoříme do různých aspektů, které charakterizují Kaaliské krátery, od jeho vlivu na společnost až po jeho relevanci v současném panoramatu. Není pochyb o tom, že Kaaliské krátery vzbuzuje široký zájem, a proto navrhujeme nabídnout hluboký a odhalující pohled, který nám umožní pochopit jeho skutečný rozsah.
| Kráter v Kaali | |
|---|---|
 | |
| Nadřazená jednotka | Kaali Ostrov Saaremaa Kraj Saaremaa |
| Světadíl | Evropa |
 | |
| Souřadnice | 58°22′22″ s. š., 22°40′10″ v. d. |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kaaliské krátery, resp. Krátery v Kaali jsou skupina devíti impaktních kráterů v Kaali na estonském ostrově Saaremaa.
Největší z kráterů měří 110 metrů v průměru a v jeho středu je jezírko Kaali järv. Meteor se rozpadl ve výšce asi 5 až 10 km. Skupina meteorů o celkové hmotnosti 20 až 80 tun (některé zdroje mluví až o 1000 t) dopadla rychlostí 10 až 20 km/s pod úhlem 35° z východoseverovýchodu. Největší z nich vytvořil kráter o hloubce 16 metrů. Osm dalších dopadlo do vzdálenosti 1 km od největšího. Vytvořily krátery s průměry od 12 do 40 m a hloubkami od jednoho do čtyř metrů.
Výbuch, při kterém krátery vznikly, nastal přibližně 660±85 př. n. l. Energie uvolněná při dopadu, 4,7 TJ (1 až 2 kt TNT, některé zdroje uvádějí až 20 kt TNT) spálil les v okruhu šesti km.[1]
Jezero bylo v pravěku považováno za posvátné. Archeologické nálezy dosvědčují, že bylo po mnoho století obětištěm. Jezero bylo obehnáno valem o délce 470 m, šířce 2,5 metru a výšce dvou metrů.[zdroj?]
Výbuch v mytologii
Finská mytologie obsahuje příběhy, které mohou popsat události u Kaali. Kalevala vypráví o zlém čaroději Louhim, který ukradne lidem Slunce a oheň, čímž způsobí temnotu. Bůh nebes Ukko nařídí vyrobit nové Slunce z jiskry. Při jeho výrobě ale jiskra spadne z nebes a zasáhne zemi a Alueské jezero, jehož vody se zvednou. Hrdinové místo dopadu popisují jako někde za Něvou, což je z Karélie směr, kterým leží Estonsko. Vydávají se tím směrem a získají oheň z lesního požáru.
Podle teorie Lennarta Meriho může legendární ostrov Thule, prvně zmíněný Pýtheem z Massalie odpovídat ostrovu Saaremaa. Jeho název „Thule“ by mohl pocházet z finického kořenu „tule“ pojící se s ohněm.[zdroj?]
Také estonský folklór popisuje zrození kráterového jezera v Kaali. Kaali má být místem, „kam chodí Slunce spát“.[zdroj?]
Po kráterech je pojmenována planetka 4227 Kaali.
Další informace
Kolem hlavního kráteru je vybudovaná naučná stezka a poblíž je také muzeum Kaali meteoriitika- ja paekivimuuseum (Muzeum meteoritů a vápence v Kaali).
Galerie
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kaali crater na anglické Wikipedii.
- ↑ VESKI, Siim, Atko Heinsalu, Kalle Kirsimäe, Anneli Poska, Leili Saarse. Ecological catastrophe in connection with the impact of the Kaali meteorite about 800–400 B.C. on the island of Saaremaa, Estonia. Meteoritics & Planetary Science. 2001, roč. 36, čís. 3, s. 1367–1375. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-08-11.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kráter v Kaali na Wikimedia Commons
- TIIRMAA, Reet. Kaali Craters of Estonia and Their Meteoritic Material. Meteoritics. 1992, roč. 27, čís. 3, s. 207. Dostupné online.
- RAUKAS, Anto, J.-M. Punning, T. Moora, Ü. Kestlane, A. Kraut. The Structure and Age of the Kaali Main Crater, Island of Saaremaa, Estonia. Impact Studies. 2005, čís. 2, s. 341–355.