Křižácké výboje v Rudém moři
V dnešním světě se Křižácké výboje v Rudém moři stalo tématem velkého významu a zájmu širokého spektra společnosti. Na osobní i profesní úrovni má Křižácké výboje v Rudém moři významný dopad na naše životy. Abychom tomuto fenoménu lépe porozuměli a nabídli širokou a podrobnou vizi, v tomto článku prozkoumáme různé aspekty související s Křižácké výboje v Rudém moři. Od jeho počátků až po jeho vliv na současnost, včetně budoucích důsledků, se ponoříme do vyčerpávající analýzy, která se snaží toto velmi důležité téma objasnit. Doufáme, že prozkoumáním relevantních studií, posudků a dat poskytneme komplexní a obohacující pohled na Křižácké výboje v Rudém moři, který mohou naši čtenáři považovat za užitečný a poučný.
| Nájezdy Renauda de Châtillon v Rudém moři | |||
|---|---|---|---|
| konflikt: Křižácko-ajjúbovské války | |||
 Ostrov Ile de Graye, který blokovaly lodě křižáků Ranauda z Châtillonu | |||
| Trvání | 1182–1183 | ||
| Místo | Rudé moře, Ajjúbovský sultanát | ||
| Výsledek | ajjúbovské vítězství
| ||
| Strany | |||
| |||
| Velitelé | |||
| |||
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |||
Výboje křižáků v Rudém moři bylo válečné tažení v roce 1182, které mělo podobu série námořních pirátských nájezdů. Byly vedeny jedním z předních křižáckých vůdců francouzského původu Renaudem z Châtillonu, toho času vládcem Zajordánska (Oultrejordainu) v Jeruzalémském království. Nájezdy byly vedeny proti přístavním městům ajjúbovského sultanátu v Rudém moři. Během tažení měly Renaudovy lodě provést útok také na města Mekku a Medínu, k čemuž kvůli včasné reakci ajjúbovských sil nedošlo.
Historie
V roce 1182 vyplul Renaud de Châtillon, vůdce křižáků a pán Zajordánska, s eskadrou lodí na Rudé moře. Jeho cílem bylo přepadávat muslimské přístavy v tomto moři a zaútočit na svatá města islámu Mekku nebo Medínu.
Renaud měl už v té době špatnou pověst zlotřilce, protože předtím brutálně přepadl Kypr a mučil Aimeryho z Limoges, patriarchu Antiochie, aby ho donutil poskytnout mu peníze na jeho vojenská dobrodružství.
Renaud nechal materiál pro pět lodí vozit po souši v „soupravě“ ze svého hradu v Keraku v Zajordánsku do Akabského zálivu (část Rudého moře). Zmocnil se přístavu Ayla a zablokoval nedaleký ostrov známý křižákům jako Ile de Graye.
Renaudova flotila lodí se plavila po Akabském zálivu k západnímu pobřeží Rudého moře, aby zaútočila na egyptské přístavy a námořní karavany. Po vyplutí z přístavu Aidhab se expedice vrátila na východní (arabský) břeh a zaútočila na přístavy podél pobřeží od Rabighu (90 mil severně od Džiddy) po al-Hauru.
V Egyptě nechal Al-Ádil, bratr ajjúbovského vládce Saladina, převézt lodě z Alexandrie a Fustatu do Rudého moře, aby pronásledovaly francké lupiče. Velitelem ajjúbovské flotily byl Lu'lu, admirál arménského původu. Lu'lu prolomil blokádu Ile de Grey a zničil dvě Renaudovy lodě.
Muslimská flotila se plavila po Rudém moři a zajala kotvící francké lodě. Renaudovi nájezdníci přistáli se svými loděmi u břehu a uprchli do arabské pouště. Lu'lu je pronásledoval. Křižákům se dostalo pomoci od místních beduínů. Lu'luovy lidé pronásledovali Franky pět dní a poté se jim podařilo zajmout téměř všechny nájezdníky.
Al-Ádil původně nechával čtvrtinu kořisti zajatým lupičům, jeho bratr Saladin ho však přemluvil, aby to nedělal s tím, že když Frankové prokázali schopnost zaútočit na svatá města islámu, měli by být popraveni, aby se zpráva o jejich vpádu nedostala ke křižákům v Outremeru.
Renaudovi, který byl vůdcem tohoto bezprecedentního vpádu, se podařilo uprchnout zpět do jeho pevnosti v Keraku v Zajordánsku.
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Crusader Raids on the Red Sea na anglické Wikipedii.
