Křepenice

V dnešním článku se do hloubky podíváme na téma Křepenice, záležitost, která v poslední době vzbudila ve společnosti velký zájem. Dozvíme se o jeho původu, jeho dopadu na každodenní životy lidí, důsledcích, které má v různých oblastech, a možných řešeních, která byla navržena k jeho řešení. Křepenice je komplexní problém, který pokrývá různé dimenze, proto je nezbytné jej analyzovat z různých úhlů pohledu, abychom pochopili jeho rozsah a přijali opatření, která přispějí k jeho pochopení a případnému řešení. V celém tomto článku se ponoříme do klíčových aspektů tohoto tématu, které je dnes tak aktuální.

Křepenice
tvrz Křepenice
tvrz Křepenice
Znak obce KřepeniceVlajka obce Křepenice
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecSedlčany
Obec s rozšířenou působnostíSedlčany
(správní obvod)
OkresPříbram
KrajStředočeský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel214 (2024)[1]
Rozloha7,20 km²[2]
Katastrální územíKřepenice
Nadmořská výška355 m n. m.
PSČ264 01
Počet domů88 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ3
Kontakt
Adresa obecního úřaduKřepenice 79
264 01 Sedlčany
[email protected]
StarostaJaroslav First
Oficiální web: krepenice-obec.cz
Křepenice
Křepenice
Další údaje
Kód obce540579
Kód části obce75931
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Křepenice (německy Kschepenitz) jsou obec v okrese Příbram ve Středočeském kraji, asi 6 km severozápadně od Sedlčan. Žije zde 214[1] obyvatel.

Historie

Území a okolí Křepenic bylo osídleno již od pravěku.[4] Na ostrohu nad Vltavou vzniklo hradiště pozdní doby kamenné Malé Kolo. V okolí Křepenic, Zvírotic, Líchov a Hříměždic je doloženo bohaté osídlení lidu knovízské kultury v mladší době bronzové (období popelnicových polí): pohřebiště na Kamenné hůrce, které pokračovalo ke Zvíroticům, je největším známým pohřebištěm této kultury.[5]

První písemná zmínka o Křepenicích pochází z roku 1045. V roce 1322 daroval Křepenice Jan Lucemburský Heřmanovi z Milíčína a v roce 1352 byla ves připojena k rožmberským Sedlčanům.

Roku 1580 postoupil statek v Křepenicích se vsí Vilém z Rožmberka vzdělanému a podnikavému Jakubu Krčínu z Jelčan, staviteli rybniční soustavy v Jižních Čechách. Krátce na to začal Jakub Krčín stavět renesanční tvrz s dvorcem, kterou pojmenoval Nový Hrádek Krčínov, po vzoru rožmberské Kratochvíle. Podle smlouvy měl majetek po Krčínově smrti připadnout zpět Vilému z Rožmberka, ale panství bylo předáno Zdeňkovi Vojtěchu Popelovi z Lobkovic, protože Vilémův dědic Petr Vok z Rožmberka mu panství prodal.

V době nacistické okupace Československa za druhé světové války byla ves 31. října 1943 vystěhována a jako součást vojenského cvičiště Zbraní SS Benešov sloužila zájmům německé armády. Severně od obce je pamětní kámen, připomínající koncentrační tábor SS.

Obecní správa

Části obce

  • Křepenice (k. ú. Křepenice)

Součástí obce jsou také základní sídelní jednotky Rybárna a V Pekle.

Sousedními obcemi sídla jsou Borotice, Nalžovice, Dublovice a Županovice.

Územněsprávní začlenění

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj České Budějovice, politický okres Votice, soudní okres Sedlčany[6]
  • 1855 země česká, kraj Tábor, soudní okres Sedlčany
  • 1868 země česká, politický i soudní okres Sedlčany
  • 1939 země česká, Oberlandrat Tábor, politický i soudní okres Sedlčany[7]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Sedlčany[8]
  • 1945 země česká, správní i soudní okres Sedlčany[9]
  • 1949 Pražský kraj, okres Sedlčany[10]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Příbram
  • 2003 Středočeský kraj, okres Příbram, obec s rozšířenou působností Sedlčany

Společnost

Rok 1932

V roce 1932 byly v obci Křepenice (307 obyvatel) evidovány tyto živnosti a obchody:[11] cihelna, 2 hostince, 2 kováři, 2 krejčí, rolník, obchod se smíšeným zbožím, trafika, 2 truhláři.

Pamětihodnosti

  • Tvrz v Křepenicích – V roce 1584 dal slavný rybníkář Jakub Krčín vybudovat renezanční vodní tvrz a nazval ji Nový hrádek Krčínov, v letech 1590–1597 v ní sídlil.[12][13]
  • kaple na návsi
    Kaple na návsi

Zajímavosti okolí

Doprava

Dopravní síť

Okolo obce vede silnice II/119 Dobříš – Sedlčany. Do obce dále vedou silnice III. třídy. Železniční trať ani stanice či zastávka na území obce nejsou.

Autobusová doprava 2024

Autobusovou dopravu v obci Křepenice zajišťují společnosti Arriva Střední Čechy a ČSAD AUTOBUSY České Budějovice. Obec je součástí Pražské integrované dopravy (PID). V obci se nachází zastávka Křepenice. U obce, na silnici II/119, se nachází zastávka Křepenice,Rozc. a směrem do Dobříše zastávka Křepenice,V Pekle. Obec obsluhují autobusové linky 486 a obě zastávky na silnici II/119 také autobusové linky 450 a 360. Linka 360 vede z Prahy ze Smíchovského nádraží a pokračuje ve směru Dobříš, Stará Huť, Mokrovraty, Nový Knín, Sudovice, Korkyně, Chotilsko, Čelina, Nalžovice, Kňovice, Kňovičky a končí v Sedlčanech. Linka 450 spojuje Dobříš se Sedlčany a Milevskem. V současnosti (2024) je tato linka provozována pouze v úseku Sedlčany – Milevsko kvůli uzavírce komunikace v Davli a u Borotic. Linka 486 spojuje Sedlčany, Kňovičky, Kňovice, Nalžovice, Křepenice, Radíč, Osečany a Křečovice.

Turistika

  • Cyklistika – Územím obce vedou cyklotrasy č. 301 Krásná Hora nad Vltavou - Svatý Jan - Cholín - Buš a č. 8132 Křepenice - Radíč - Vojkov.
  • Pěší turistika – Obcí vede turistická trasa modrá turistická značka Svatý Jan - Zrůbek - Křepenice - Hrazany - Radíč.
Památný strom - Lípa u Křepenic

Odkazy

Reference

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. .
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. .
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. .
  4. SKLENÁŘ, Karel. Pravěké nálezy na Sedlčansku. Archeologický místopis části příbramského okresu na východ od Vltavy v pravěku a rané době dějinné. Středočeský sborník historický. 1990, roč. 17, s. 5–80. 
  5. BOUZEK, Jan; VOKOLEK, Vít. Knovíz Culture Cemeteries at Křepenice and Hřiměždice, Middle Vltava Region. Studia Hercynia. 2012, roč. XVI, čís. 1. 
  6. Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  7. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  8. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  9. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz . . Dostupné v archivu pořízeném dne 28-09-2011. 
  10. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz . . Dostupné v archivu pořízeném dne 22-05-2011. 
  11. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 649. (česky a německy)
  12. http://stredocesky-kraj.5plus2.cz/rodina-zije-v-sidle-jakuba-krcina-d4d-/pribram.aspx?c=A130614_161627_ppd-pribram_15287[nedostupný zdroj]
  13. http://hn.ihned.cz/c1-21061070-pevne-ver-statecne-hres

Externí odkazy