Köppenova klasifikace podnebí

Köppenova klasifikace podnebí je konvenční klasifikace podnebí, která je zároveň nejrozšířenější a nejpoužívanější klasifikací podnebí.^[1] Jejím autorem je rusko-německý klimatolog Wladimir Köppen.^[2] Klasifikace je utvořena podle rozložení teplot vzduchu a atmosférických srážek ve vztahu k vegetaci. Vznikla již roku 1884 přepracováním tzv. Suppanovy klasifikace a původně byla založena na průběhu ročních izoterem, délce trvání teplot a rostlinstvu a vegetaci. K jejímu přepracování došlo roku 1918 na základě zohlednění většího množství získaných meteorologických dat. Poslední úprava proběhla v roce 1936 ve spolupráci s německým klimatologem Rudolfem Geigerem (někdy je taky proto klasifikace označovaná jako Köppenova-Geigerova klasifikace) a je založena „na teplotním a srážkovém režimu a jeho vlivu na biotu krajiny“.^[1]

V Köppenově klasifikaci je stanoveno 5 hlavních klimatických pásem s 11 základními klimatickými typy. Klimatická pásma jsou značeny velkými písmeny: A, B, C, D, E.^[3]

Předpokládá se, že do roku 2099 se rozšíří hlavně tropické podnebí (A) a zmenší rozloha pro polární podnebí (E).^[4]

Členění

V Köppenově klasifikaci je stanoveno 5 hlavních klimatických pásem s 11 základními klimatickými typy. Klimatická pásma jsou značeny velkými písmeny: A, B, C, D, E.^[3]^[5]^[6]

A = tropické podnebí (teplota ve všech měsících je vyšší než 18 °C)
1. Af = podnebí tropického dešťového pralesa (f = dostatek srážek ve všech měsících)
2. Am = tropické monzunové podnebí (m = monzunové)
3. Aw a As = savanové podnebí
  1. As = savanové podnebí se suchými léty (s = suchá léta)
  2. Aw = savanové podnebí se suchými zimami (w = suché zimy)

B = suché podnebí, tj. aridní a semiaridní podnebí (srážky v závislosti na teplotě nejsou dostatečné pro růst vegetace)
1. Bs = stepní podnebí (s = suchá léta)
  1. Bsh = horké semiaridní podnebí (h = horké)
  2. Bsk = studené semiaridní podnebí (k = studené)
2. Bw = pouštní podnebí (w = suché zimy)
  1. Bwh = horké aridní podnebí
  2. Bwk = studené aridní podnebí

C = mírné podnebí, také mírně teplé podnebí (teploty nejchladnějšího měsíce jsou mezi +18 °C a -3 °C)
1. teplé vlhké podnebí (f = dostatek srážek ve všech měsících)
  1. Cfa = vlhké subtropické podnebí (a = horká léta)
  2. Cfb = mírné oceánické podnebí (b = teplá léta)
  3. Cfc = subpolární oceánické podnebí (c = chladná léta a studené zimy)
2. teplé podnebí se suchou zimou (w = suché zimy)
  1. Cwa = monzuny ovlivněné vlhké subtropické podnebí
  2. Cwb = monzuny ovlivněné mírné oceánické podnebí
  3. Cwc = monzuny ovlivněné subpolární oceánické podnebí
3. teplé podnebí se suchým létem (s = suchá léta)
  1. Csa = středomořské podnebí s horkými léty
  2. Csb = středomořské podnebí s teplými léty
  3. Csc = středomořské podnebí s chladnými léty

D = boreální podnebí nebo kontinentální podnebí, také mírně studené podnebí (teploty nejteplejšího měsíce jsou nad +10 °C a teplota nejchladnějšího měsíce je pod -3 °C)
1. kontinentální podnebí se studenou a vlhkou zimou (f = dostatek srážek ve všech měsících)
  1. Dfa = vlhké kontinentální podnebí s horkými léty (a = horká léta)
  2. Dfb = vlhké kontinentální podnebí s teplými léty (b = teplá léta)
  3. Dfc = subpolární podnebí (c = chladná léta a studené zimy)
  4. Dfd = silně subpolární podnebí (d = velmi studené zimy)
2. kontinentální podnebí se studenou a suchou zimou (w = suché zimy)
  1. Dwa = monzuny ovlivněné vlhké kontinentální podnebí s horkými léty
  2. Dwb = monzuny ovlivněné vlhké kontinentální podnebí s teplými léty
  3. Dwc = monzuny ovlivněné subpolární podnebí
  4. Dwd = monzuny ovlivněné silně subpolární podnebí
3. kontinentální podnebí se suchým létem (s = suchá léta)
  1. Dsa = středomořsky ovlivněné vlhké kontinentální podnebí s horkými léty
  2. Dsb = středomořsky ovlivněné vlhké kontinentální podnebí s teplými léty
  3. Dsc = subpolární podnebí
  4. Dsd = silně subpolární podnebí

E = studené podnebí (teploty nejteplejšího měsíce jsou pod +10 °C)
1. ET = podnebí tundry a výškové podnebí nad 3 000 m (T = tundra)
2. EF = ledové podnebí, respektive podnebí trvalého mrazu (F = ledové)^[6]^[7]^[8]

Odkazy

Reference

↑ ^a ^b FARSKÝ, Ivan; MATĚJČEK, Tomáš. Vybrané kapitoly z fyzické geografie. Ústí nad Labem: Univerzita J. E. Purkyně, 2008. 119 s. ISBN 978-80-7044-996-7. S. 54–55. Dále jen: „Vybrané kapitoly z fyzické geografie“.
↑ Wladimir Köppen . Encyclopædia Britannica . Dostupné online. (anglicky)
↑ ^a ^b Vybrané kapitoly z fyzické geografie. S. 56-57.
↑ New climate maps predict major changes in vegetation by end of century. phys.org . . Dostupné online.
↑ MCKNIGHT, Tom Lee; HESS, Darrel. Physical Geography: A Landscape Appreciation. Prentice Hall, 2000. 604 s. ISBN 0-13-020263-0
↑ ^a ^b Universum, všeobecná encyklopedie. 7. díl. 1. vyd. Praha: Odeon, Euromedia Group, 2001. 655 s. ISBN 80-207-1069-8. S. 342 - 343.
↑ KOLEKTIV AUTORŮ. World Map of the Köppen-Geiger climate classification updated, In:Meteorologische Zeitschrift, Vol. 15, No. 3, 259-263 . Biometeorology Group, University of Veterinary Medicine Vienna, Vienna, Austria; Global Precipitation Climatology Centre, Deutscher Wetterdienst, Offenbach, Germany, 2006. Dostupné online. (anglicky)
↑ SOBÍŠEK, Bořivoj, a kol. Meteorologický slovník výkladový a terminologický. Praha: Ministerstvo životního prostředí ČR, 1993. ISBN 80-85368-45-5. S. 136.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Köppenova klasifikace podnebí na Wikimedia Commons
(anglicky) Köppen-Geigerova mapa světa za období 1950-2001

[Farský_et_al._54-55-1] FARSKÝ, Ivan; MATĚJČEK, Tomáš. Vybrané kapitoly z fyzické geografie. Ústí nad Labem: Univerzita J. E. Purkyně, 2008. 119 s. ISBN 978-80-7044-996-7. S. 54–55. Dále jen: „Vybrané kapitoly z fyzické geografie“.

[Britannica-2] Wladimir Köppen . Encyclopædia Britannica . Dostupné online. (anglicky)

[Farský_et_al._56-57-3] Vybrané kapitoly z fyzické geografie. S. 56-57.

[4] New climate maps predict major changes in vegetation by end of century. phys.org . . Dostupné online.

[Physical_Geography-5] MCKNIGHT, Tom Lee; HESS, Darrel. Physical Geography: A Landscape Appreciation. Prentice Hall, 2000. 604 s. ISBN 0-13-020263-0

[:1-6] Universum, všeobecná encyklopedie. 7. díl. 1. vyd. Praha: Odeon, Euromedia Group, 2001. 655 s. ISBN 80-207-1069-8. S. 342 - 343.

[7] KOLEKTIV AUTORŮ. World Map of the Köppen-Geiger climate classification updated, In:Meteorologische Zeitschrift, Vol. 15, No. 3, 259-263 . Biometeorology Group, University of Veterinary Medicine Vienna, Vienna, Austria; Global Precipitation Climatology Centre, Deutscher Wetterdienst, Offenbach, Germany, 2006. Dostupné online. (anglicky)

[sobisek-8] SOBÍŠEK, Bořivoj, a kol. Meteorologický slovník výkladový a terminologický. Praha: Ministerstvo životního prostředí ČR, 1993. ISBN 80-85368-45-5. S. 136.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]

Köppenova klasifikace podnebí

Kategorie A	Ekvatoriální podnebí (Af) Tropické monzunové podnebí (Am, Aw)

Kategorie B	Aridní podnebí (BWh, BWk) Semiaridní podnebí (BSh, BSk)

Kategorie C	Vlhké subtropické podnebí (Cfa, Cwa) Horské subtropické podnebí (Cwb, Cwc) Středomořské podnebí (Csa, Csb) Oceánické podnebí mírného pásma (Cfb, Cwb) Subpolární oceánické podnebí (Cfc) Polární oceánské podnebí (Cfd)

Kategorie D	Vlhké kontinentální podnebí (Dfa, Dwa, Dfb, Dwb, Dsa, Dsb) Subpolární podnebí (Dfc, Dwc, Dfd, Dwd, Dsc, Dsd)

Kategorie E	Polární podnebí (ET) Ledové podnebí (EF)