Jubilejní kolonie je téma, které v průběhu let upoutalo pozornost mnoha lidí. S dopadem, který přesahuje generace, je Jubilejní kolonie předmětem debat, analýz a úvah v různých oblastech. Od svých počátků až po dnešní význam Jubilejní kolonie nepřestává fascinovat odborníky i fandy. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty související s Jubilejní kolonie, od jeho historického významu až po jeho vliv na moderní společnost. Prostřednictvím podrobné analýzy se pokusíme lépe porozumět dopadu, který Jubilejní kolonie měla a nadále má na naše životy.
Jubilejní kolonie | |
---|---|
![]() Jubilejní kolonie - náměstí | |
Lokalita | |
Stát | ![]() |
Zeměpisné souřadnice | 49°47′39″ s. š., 18°15′36″ v. d. |
![]() ![]() Jubilejní kolonie | |
Další údaje | |
![]() | |
![]() Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Jubilejní kolonie je bytový areál v Ostravě-Hrabůvce, postavený v letech 1921–1932 Vítkovickými železárnami podle projektu Arnošta Kornera.[1] Jako architekt Jubilejní kolonie bývá také někdy zmiňován Jindřich Freiwald.[2][3] Kolonie byla tvořena 605 dělnickými byty, situovaných do jednopatrových domů s dvory a vnitřními ulicemi s vlastní knihovnou.[4] Komplex je ukázkou expresionistické architektury inspirované sociální výstavbou tzv. Rudé Vídně. Dnes jsou budovy postupně rekonstruovány a nabízejí atraktivní rezidenční bydlení. Některé domy jsou zapsány jako kulturní památky. Své jméno dostala díky 100. výročí založení Vítkovických železáren arcivévodou Rudolfem Janem, které připadlo na rok 1928.[3]
Knihovna v Ostravě-Hrabůvce má od roku 1927 s dvěma přestávkami pobočku v Jubilejní Kolonii. Původně byla umístěna v 1. patře společenského domu na Velflíkově čp. 285 a v roce 2006 byla přestěhována do nově zrekonstruované budovy na Závodní ulici.[5]
Ministerstvo kultury ČR udělilo 23 domům status kulturní památky. Jedná se o domy na ulicích Jubilejní, Letecká, Velflíkova a Mládeže.