V tomto článku se ponoříme do vzrušujícího světa Josefovské louky, prozkoumáme jeho různé aspekty a jeho vliv v různých oblastech. Od svého dopadu na společnost až po důsledky pro populární kulturu, Josefovské louky vyvolal zájem odborníků i fanoušků. Prostřednictvím komplexní analýzy prozkoumáme jeho vývoj v čase a jeho relevanci dnes. Navíc objevíme pohledy odborníků v oboru, kteří nám nabídnou hlubší pohled na Josefovské louky a jeho důsledky. Tento článek se snaží poskytnout úplnou a obohacující vizi Josefovské louky a vyzývá čtenáře, aby se zamysleli a ponořili se hlouběji do tohoto fascinujícího tématu.
![]() Josefovské louky | |
---|---|
![]() | |
Základní informace | |
Vyhlášení | 2006 |
Vyhlásil | Česká společnost ornitologická |
Nadm. výška | 250 m n. m. |
Rozloha | asi 80 ha |
Poloha | |
Stát | ![]() |
Okres | Náchod |
Umístění | Jaroměř, Starý Ples, Josefov |
Souřadnice | 50°20′40″ s. š., 15°56′36″ v. d. |
![]() ![]() Josefovské louky | |
Další informace | |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Ptačí park Josefovské louky, dříve též Ornitologický park Josefovské louky, je soukromá nevládní rezervace, zaměřená na ochranu ptáků na loukách v nivě Metuje u Josefova v okrese Náchod.
Ptačí park leží v západní části Metujské nivy mezi Novou Metují, Starou Metují a Jasennou v nadmořské výšce 249 až 251 metrů severovýchodně od Josefova, jihovýchodně od Brdců a severozápadně od Starého Plesu. Území je součástí geomorfologického podcelku Úpsko-metujská tabule, okrsku Novoměstská tabule, podokrsku Nahořanská kotlina. Při jižním okraji se rozprostírá přírodní památka Stará Metuje.
Autorem myšlenky založení parku v lokalitě Josefovských luk je amatérský ornitolog Miloslav Hromádko.[1] Již v létě 1995 publikoval s Věrou Hromádkovou v časopise Ptačí svět článek Význam uměle zaplavovaných luk pro vodní ptactvo, ve kterém lokalitu Josefovský luk představili. V roce 2006 navrhl spolu s Jiřím Kultem Josefovské louky jako vhodné místo pro založení ornitologického parku České společnosti ornitologické, která projekt zaštítila.[2]
Po vnitroorganizační diskuzi bylo rozhodnuto, že managementová opatření budou zaměřena především na požadavky stanovených cílových druhů, kterými jsou: bekasina otavní (ve znaku parku), čejka chocholatá, čírka obecná, chřástal kropenatý, kulík říční a vodouš rudonohý.
V roce 2008 začala s výkupem pozemků, na který získává peníze z darů a dotací.[3] Na začátku roku 2018 bylo vykoupeno 42 ha.[4] V roce 2020 bezplatně převedlo město Jaroměř na Českou společnost ornitologickou téměř 4 ha dalších pozemků.[5] Další pozemky v roce 2022 daroval Petr Potoček[6] či firma BEAS.[7]
V roce 2008 došlo k obnově soustavy zavlažovacích a odvodňovacích kanálů s hradítky a stavidly díky finanční podpoře z Operačního programu Životního prostředí (OPŽP) a německé spolkové nadace pro životní prostředí – Deutsche Bundesstiftung Umwelt (DBU). V roce 2012 získala Česká společnost ornitologická nový manipulační řád a povolení k nakládání s vodami, přičemž od roku 2014 provádí umělé zavlažování území parku.[8]
Na území bylo zaznamenáno 193 druhů ptáků[9] (stav k polovině května 2023; 186 druhů ptáků k listopadu 2020),[5] např. lžičák pestrý, jespák bojovný, vodouš tmavý, bekasina otavní, čírka modrá, zahnízdil tu ledňáček říční[10] a vodouš rudonohý.[11] Žije tu přes 200 druhů brouků, ohrožené vážky a další hmyz (např. modrásek bahenní[12]), jakož i četní obojživelníci včetně čolků, ropuchy zelené a kuňky ohnivé.[4]
Na jaře 2015 zde vznikla první ornitologická pozorovatelna; financoval ji Královéhradecký kraj.[10] Po obvodu parku byla vybudována naučná stezka.
V srpnu 2017 byla zahájena stavba Slavíkovského ptačníku – soustavy čtyř tůní a dvou prohlubní s ostrůvkem a poloostrovem.[13]
V lednu 2018 byli do části rezervace vypuštěni divocí koně,[12] díky nimž v rezervaci vyvedli mláďata zmínění vodouši rudonozí.[11] Na začátku října 2020 ke koním v rezervaci přibyly i dvě jalovičky pratura z vojenského prostoru Milovice.[14]
V roce 2020 byly na Josefovských loukách poprvé zaznamenány vzácné druhy ptáků: husice rezavá, kulík písečný, jespák šedý, labuť zpěvná a hýl rudý.[15]
V letech 2021 až 2022 byly vyhloubeny tůně Centrálního ptačníku, tůň na pozemkové trati Chrastecká a tůně na Ovčárně ve východní části parku.[16]
V roce 2023 zde poprvé vyhnízdili jeřábi popelaví.[9]
V roce 2019 bylo vytvoření ptačího parku oceněno udělením ceny sympatie Adapterra Awards, kterou vyhlásila Nadace Partnerství.[17]