V dnešním světě je Josefa Rosolová problém, který ve společnosti získal velký význam. S rozvojem technologií a globalizací se Josefa Rosolová stal předmětem zájmu mnoha lidí v různých oborech. Ať už na osobní, profesionální, politické nebo kulturní úrovni, Josefa Rosolová vyvolal debaty a diskuse po celém světě. V tomto článku hluboce prozkoumáme téma Josefa Rosolová, analyzujeme jeho různé aspekty a jeho dopad na dnešní společnost. Kromě toho prozkoumáme, jak se Josefa Rosolová vyvíjel v průběhu času a jaké výzvy a příležitosti představuje v budoucnu.
Josefa Rosolová | |
---|---|
Poslankyně Národního shromáždění ČSR | |
Ve funkci: 1921 – 1925 | |
Stranická příslušnost | |
Členství | Čs. nár. demokracie |
Narození | 17. března 1882 Velký Jeníkov ![]() |
Úmrtí | 7. ledna 1968 (ve věku 85 let) |
Profese | politička |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Josefa Rosolová, též Josefa Rosolová-Chleborádová (17. března 1882 Velký Jeníkov[1] – 7. ledna 1968[2]), byla československá politička a poslankyně Národního shromáždění.
Po parlamentních volbách v roce 1920 získala za Československou národní demokracii poslanecké křeslo v Národním shromáždění.[3] Mandát ale nabyla až dodatečně roku 1921 jako náhradnice poté, co rezignoval poslanec Jaroslav Stránský.[4]
Narodila se ve Velkém Jeníkově. Svou politickou dráhu ukončila z rodinných důvodů, protože se vdala a vychovávala dvě děti.[2] Podle údajů k roku 1921 byla profesí odbornou učitelkou v Králově Poli.[5]